Certifikovaná technologie, zájem lékaře a slibná zahraniční studie ještě nezaručují úhradu. Na workshopu AVDZP vysvětlil náměstek ředitele VZP Antonín Hlavinka, co pojišťovna očekává od firem vstupujících do nového mechanismu řízeného vstupu inovací. Vedle klinických a ekonomických důkazů chce znát také provozní náklady, odpovědnosti a plán péče o pacienty po skončení pilotu.
Kapitoly článku:
Grant skončí. Jak zajistit pokračování péče?
Dobrá technologie se může do české nemocnice dostat díky grantu, nadšení několika lékařů nebo podpoře výrobce. Obtížnější bývá zajistit, aby ji nemocnice mohla používat i po skončení projektu. Právě tento prostor mezi ověřeným řešením a běžnou úhradou chce VZP nově překlenout.
Jeden z prvních workshopů věnovaných novému mechanismu řízeného vstupu inovací do úhrad uspořádala 7. října AVDZP – Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků.
Setkání s názvem „Cesty inovace k úhradě: strategie, data a financování jako klíč k úspěchu“ nabídlo výrobcům příležitost probrat podmínky přímo se zástupcem VZP. Předsedkyně představenstva asociace Jana Vykoukalová v úvodu připomněla, že získáním certifikace práce firmy nekončí. Následuje rozhodování, jak technologii dostat do praxe a zajistit její financování.
Mechanismus míří zejména na digitální zdravotní technologie, software jako zdravotnický prostředek, AI nebo telemedicínu, které již dosáhly určité připravenosti, ale potřebují doplnit důkazy a najít vhodnou cestu k úhradě.
S čím se inovace skutečně porovnává
Jedním z nejvýraznějších požadavků přednášky byl správně zvolený komparátor, tedy současný postup péče, vůči kterému firma přínos technologie hodnotí. Ani zcela nový produkt se nemusí porovnávat s obdobným přístrojem či aplikací. Rozhodující je, jak se o danou skupinu pacientů pečuje dnes a co se zavedením inovace změní.
Nestačí proto uvést, kolik času aplikace ušetří jednomu lékaři. Do výpočtu patří také práce dalších zdravotníků, integrace do informačního systému, servis, technická podpora a návazná vyšetření. Úspora v jednom místě může být doprovázena novými náklady jinde.
Hlavinka upozornil také na rozdíl mezi přínosem pro nemocnici a úsporou pro veřejné zdravotní pojištění. Volnější kapacita personálu může mít pro poskytovatele velkou hodnotu. Firma ale musí vysvětlit, jak se tento přínos promítne do péče a výdajů plátce.
Pět procent úspory a chystané tematické výzvy
VZP rozlišuje průběžný příjem návrhů a tematické výzvy. U průběžného příjmu požaduje podle zveřejněných podmínek prokazatelnou úsporu přímých nákladů veřejného zdravotního pojištění nejméně o pět procent v jednom roce oproti současnému stavu. Současně musí být zachovány nebo zlepšeny klinické výsledky, bezpečnost, dostupnost a kvalita péče. Úsporu má doložit analýza dopadu do rozpočtu, označovaná zkratkou BIA.
Tematické výzvy mají umožnit hodnocení technologií podle potřeb konkrétních oblastí. Hlavinka na workshopu uvedl jako plánovaný termín první, onkologické výzvy 1. listopad 2026. Zároveň upozornil, že spuštění závisí na dokončení interních příprav. Mezi další priority patří kardiovaskulární onemocnění, diabetes a neurodegenerativní onemocnění.
U těchto výzev podle něj nemusí rozhodovat pouze přímá finanční úspora. Význam může mít také lepší dostupnost, kvalita života nebo organizace péče. Konkrétní pravidla však budou určena až zadáním jednotlivých výzev.
Nemocnice musí být připravena technologii používat
Souhlas lékaře je dobrý začátek. VZP však potřebuje vědět, kdo zajistí provoz, jak bude technologie propojena se stávajícími systémy a zda má poskytovatel potřebné kapacity. Podporu primáře musí doplnit závazek člověka oprávněného jednat za organizaci.
Zvlášť dobře je to vidět u telemedicíny. Přístroj a aplikace tvoří pouze část služby. Někdo musí zařízení předat pacientovi, řešit technické potíže, kontrolovat výsledky a reagovat na upozornění. Návrh musí určit odpovědnosti i čas, ve kterém bude reakce zajištěna.
VZP podle Hlavinky očekává také splnění relevantních regulatorních požadavků. Pokud technologie vyžaduje posouzení shody či certifikaci, nový mechanismus tuto povinnost neobchází. Jestliže se na řešení takový požadavek nevztahuje, firma má tuto skutečnost doložit.
Pilot může mít úhradu. Také ji mít nemusí
Řízený vstup může pomoci i technologii, která zatím nemá všechny potřebné důkazy z českého prostředí. Podstatné je přiznat nejistoty a navrhnout, jak je ověřit.
Před zahájením pilotu mají být stanovena měřítka úspěchu, sledovaná populace, datové zdroje a způsob vyhodnocení. Zahraniční výsledky mohou být důležitým podkladem, ale ekonomický efekt nemusí být v českém systému stejný.
Hlavinka popsal možnosti pilotního ověření s úhradou i bez ní. U hrazeného pilotu může VZP sjednat finanční strop a sdílení rizika s výrobcem. Jiný projekt může nejprve sloužit ke sběru dat a teprve podle výsledků se otevře jednání o financování.
Pojišťovnu zajímá také změna rozsahu. Řešení pro sto pacientů nemusí mít stejné náklady a provozní nároky při nasazení pro tisíce lidí. Výrobce má proto ukázat, jak se budou vyvíjet cena, infrastruktura, personální kapacity a podpora.
Stejně důležitý je plán ukončení. Pokud se očekávaný přínos nepotvrdí, musí být jasné, kdo převezme péči o zapojené pacienty.
Více nálezů ještě neznamená lepší výsledek
Na příkladu AI v diagnostice Hlavinka vysvětlil, proč se hodnocení nemůže zastavit u počtu zachycených nálezů. Upozornění algoritmu musí vést k posouzení zdravotníkem, dostupnému návaznému vyšetření a případně léčbě.
Pokud se pacient na další vyšetření nedostane, očekávaný přínos zůstane pouze předpokladem. Vyšší počet záchytů může také zvýšit náklady, aniž by se doložilo zlepšení zdravotních výsledků.
VZP proto chce znát chybovost AI, způsob odborného dohledu a návaznost péče. Pro výrobce to znamená hodnotit technologii v celém klinickém procesu, včetně jeho kapacitních omezení.
Rozhodne cesta z pilotu do běžné péče
V diskusi zazněla obava, zda nový mechanismus nerozšíří řadu úspěšných pilotů, které nakonec skončí bez trvalého financování. Hlavinka uvedl, že jedním z měřítek úspěchu samotné VZP má být počet technologií, které se díky řízenému vstupu dostanou do trvalých úhrad.
Současně popsal připravovanou spolupráci s ministerstvem zdravotnictví při využití získaných podkladů. Jejím cílem je omezit opakované dokládání stejných důkazů. Na workshopu však výslovně upozornil, že tato návaznost ještě není plně formalizována.
Řízený vstup také není samostatným správním řízením a nezakládá automatický nárok na pilot ani úhradu. Pro firmy přesto otevírá konkrétní možnost jednat s plátcem o tom, co chybí k rozhodnutí a jak potřebné důkazy získat.
Cesta k úhradě tak začíná už při návrhu služby. Vedle přínosu technologie bude rozhodovat, zda ji poskytovatel dokáže začlenit do každodenní péče a používat i po skončení pilotu.
Zdroje:
- Portál inovací VZP. Podmínky průběžného příjmu návrhů a vymezení řízeného vstupu inovací;
- Prezentace na workshopu AVDZP – Cesty inovace k úhradě: strategie, data a financování 7. října 2026.
Petr Moláček, digitalhealth.cz