AI může pomoci předejít komplikacím nebo uvolnit čas zdravotníků. Nemocnici se však její pořízení nemusí ekonomicky vrátit, pokud úsporu získá zdravotní pojišťovna. Panel na konferenci AI transformace zdravotnictví ukázal, proč vedle důkazů o přínosu potřebujeme také srozumitelná pravidla financování. VZP už eviduje první žádosti do nového procesu řízeného vstupu inovací.
Kapitoly článku:
Přínos pro pacienta, otazník pro nemocnici
Nemocnice pořídí technologii, která pomůže omezit komplikace. Pacient se vyhne další hospitalizaci a pojišťovna ušetří. Poskytovatel ale zaplatil zavedení i provoz systému a může přijít o část příjmů za péči. Kdo má v takové situaci důvod investovat?
Tento rozpor popsal Jakub Kozák, spoluzakladatel a CEO společnosti Datlowe, během panelu „Kdo zaplatí AI? Úhrady a financování v praxi“. Diskuse se uskutečnila 14. října na konferenci AI transformace zdravotnictví v pražském hotelu Ambassador Zlatá Husa. Zástupci VZP, ministerstva zdravotnictví, akademické sféry a technologických firem v ní řešili cestu od pilotního ověření k běžně financované péči.
První žádosti a návrh 300 milionů
Ředitel VZP Ivan Duškov představil první výsledky nového procesu řízeného vstupu inovací. Přibližně tři týdny po otevření portálu pojišťovna evidovala 15 registrací, osm rozpracovaných žádostí a jednu dokončenou žádost. Pro rok 2027 chce do zdravotně pojistného plánu navrhnout 300 milionů korun. Částka tedy zatím není schváleným rozpočtem.
Duškov by rád, aby během příštího roku několik projektů dospělo do standardního užívání a úhrad. Za úspěch však považuje i včasné ukončení řešení, jejichž přínos se nepotvrdí.
Popsal dočasnou úhradu například na 12 nebo 24 měsíců podle projektu. Během této doby se mají sbírat data, která rozhodnou o pokračování. Návazné financování může vést přes seznam zdravotních výkonů, úhradovou vyhlášku nebo u vhodných intervencí fond prevence. Jedna univerzální cesta pro všechny inovace podle něj neexistuje.
Markéta Foldyna Hellová, vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví, zdůraznila potřebu jednotlivé postupy propojit. Žadatel má předem vědět, co doložit a jak bude návrh posuzován. Stejné podklady by neměl opakovaně předkládat v různých podobách.
Jak ocenit komplikaci, která nenastala
Část hodnoty nových technologií spočívá v událostech, kterým pomohou zabránit. Pacient nedostane infekci, jeho stav se nezhorší nebo nepotřebuje další hospitalizaci. Kozák upozornil, že právě takové výsledky se obtížně promítají do úhrad.
Poskytovatel může očekávat, že technologii zaplatí pojišťovna, protože jí sníží výdaje. Plátce naopak může její pořízení považovat za investici do vnitřní efektivity nemocnice. Bez dohody zůstane řešení stát mezi oběma stranami.
Panel proto otevřel otázku plateb více navázaných na kvalitu a výsledky péče. Foldyna Hellová připomněla, že při vyjednávání o financování převládá požadavek na meziroční růst příjmů. Menší pozornost dostává otázka, jaké výsledky mají poskytovatelé za tyto prostředky zajistit, například při stabilizaci chronicky nemocných nebo prevenci.
Lepší péče může stát více
Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity, zdůraznil potřebu kvalitních důkazů. Hodnocení musí zachytit přínos oproti současné péči, související náklady i to, komu výhody připadnou.
Pokud technologie především snižuje provozní náklady poskytovatele, může dávat smysl její financování z vlastních zdrojů. Jiné intervence mohou odůvodnit zapojení pojišťovny. Vyšší náklady přitom samy o sobě neznamenají, že inovace nemá hodnotu. Musí jim však odpovídat prokazatelný přínos.
Rozsah důkazů bude třeba přizpůsobit konkrétnímu řešení. Duškov uvedl, že randomizovanou studii nelze očekávat u každého projektu. Vždy ale musí být jasné, co se má zlepšit a jak se výsledek změří.
Foldyna Hellová zároveň upozornila na potřebu následného přehodnocování. Ani jednou zavedená úhrada by neměla zůstat zachována bez sledování skutečných výsledků.
Firmám pomohou první dokončená hodnocení
Pro technologické společnosti nový proces otevírá možnost počítat při plánování také se zdravotní pojišťovnou. Kozák popsal, že dříve firmy uvažovaly především o platbě od poskytovatele nebo pacienta.
Předvídatelnost však přinesou až první dokončená hodnocení. Ukážou, jaké podklady v praxi obstojí, jak zajistit sběr dat a co následuje po úspěšném pilotu. Důležitá bude také návaznost mezi pojišťovnami, aby firmy nemusely podmínky zavádění vyjednávat pokaždé od začátku.
Diskuse moderovaná Vlastimilem Hrabalem, CEO Kardi AI a vedoucím úhradové podskupiny zdravotnické sekce ČAUI, nakonec přesáhla samotné algoritmy. Hlávka upozornil na ruční přepisování dokumentace a neefektivní využívání času zdravotníků. Duškov doplnil příklad koordinátorů, kteří pomáhají pacientům procházet diagnostikou a léčbou.
První projekty tak prověří i schopnost systému financovat změnu práce. Pokud má nemocnice investovat do předcházení komplikacím, musí úhrady zohlednit také péči, kterou pacient díky lepšímu postupu už nebude potřebovat.
Petr Moláček, digitalhealth.cz