Letošní ročník konference Moderní technologie v lázeňství 4.0 v Karlových Varech ukázal oproti předchozím letům zřetelný posun. Poprvé byl rozložen do dvou dnů: první patřil strategickým a koncepčním otázkám, druhý odborným tématům a konkrétním výzkumným výstupům. Silněji než dříve se navíc podařilo propojit domácí debatu se zahraničními zkušenostmi a přivést více mezinárodních odborníků. Právě tím se potvrdilo, že české lázeňství už nechce být obhajováno jen tradicí, ale stále více také výzkumem, daty, prevencí a dlouhodobou rozvojovou strategií, v níž vedle péče o zdraví hraje významnou roli i ekonomická efektivita a širší společenský přínos.
Tón prvního dne nastavilo vystoupení ředitelky Institutu lázeňství a balneologie Aliny Huseynli. Ta představila centrum lázeňského výzkumu jako projekt, který se posouvá od budování základů k praktickému rozvoji. Institut se podle ní stále více soustředí na konkrétní výzkumné aktivity, mezinárodní spolupráci, vznik datových a vzdělávacích nástrojů i na dlouhodobou udržitelnost.
„Neobnovujeme lázeňství takové, jaké bylo. Budujeme lázeňství takové, jaké má být.“
Z jejího vystoupení bylo patrné, že ambicí iLabu není pouze vytvořit novou instituci, ale pomoci proměnit samotný způsob, jakým se o lázeňství přemýšlí. Důležitou součástí projektu jsou klinicky orientované výzkumy zaměřené na objektivní hodnocení účinků komplexní lázeňské péče. Vedle toho institut rozvíjí také environmentální výzkum, tedy sledování kvality prostředí v lázeňských lokalitách, a připravuje datové i vzdělávací platformy pro odbornou komunitu.
Právě důraz na data, měření a standardizaci ukazuje, kam se současná debata posouvá. Lázeňství zde nevystupuje jen jako historicky ukotvená součást českého zdravotnictví a regionální identity, ale jako obor, který chce své přínosy lépe doložit, popsat a přenést do širší odborné praxe. Huseynli zároveň připomněla, že podobně rozsáhlý projekt nemůže být úspěšný, pokud jeho dopad skončí s jedním dotačním obdobím.
„Skutečný dopad projektu nesmí skončit s dotačním obdobím.“
Na tuto linku přímo navázal i úvodní panel konference. Ten otevřel širší otázku, jakou roli může lázeňství hrát v budoucím rozvoji Karlovarského kraje. Vystupující se shodovali, že lázeňství nelze dál chápat jen jako součást cestovního ruchu nebo jako kulturní dědictví regionu. Podle nich jde o strategický obor s přesahem do zdravotnictví, prevence, regionální ekonomiky, vzdělávání i práce s přírodními zdroji.
Právě v tomto rámci se ukázala role Institutu lázeňství a balneologie jako klíčová. Nemá být jen příjemcem projektové podpory, ale platformou, která propojí výzkum, univerzity, veřejnou správu, komerční firmy, zdravotnickou a lázeňskou praxi i další rozvojové aktivity. V panelu zaznívalo, že Karlovarský kraj má mimořádnou výchozí pozici: soustředí léčivé zdroje, historickou reputaci i silnou značku. Tato výhoda ale sama o sobě nestačí. Pokud se má proměnit v dlouhodobou konkurenční sílu, musí být podepřena výzkumem, institucionálním zázemím a schopností vytvářet nové odborné kapacity, včetně výchovy nové generace odborníků a výzkumníků.
„Chceme, aby bylo lázeňství znovu respektované, vědecky podložené a mezinárodně konkurenceschopné.“
Diskuse se přitom neomezila jen na samotnou výzkumnou infrastrukturu. Silně zaznívala také témata prevence, kvality života, vazby lázeňství na životní prostředí a potřeby nových vzdělávacích a profesních drah. Lázeňství se v této debatě začalo rýsovat jako mnohem širší pole, kde se potkává medicína, fyzioterapie, veřejné zdraví, environmentální výzkum i socioekonomické souvislosti. To je důležitý posun oproti tradičnímu pohledu, který lázně redukoval především na léčebný provoz a turistickou značku.
Z panelu zároveň vyplynulo, že taková změna nebude otázkou několika let. Nepůjde o jednorázový projekt, ale o dlouhodobou transformaci, která musí přežít dotační cykly i politické změny. Úspěch proto nebude záviset jen na získaných prostředcích, ale také na tom, zda se podaří dlouhodobě obhajovat, proč má lázeňství pro kraj i stát strategickou hodnotu.
Do této logiky zapadá i další krok, o němž mluvila Alina Huseynli: vznik vlastního klinického pracoviště, které by na jednom místě propojilo výzkum, klinickou praxi, inovace i vzdělávání. Právě tento záměr může být rozhodující pro to, zda se Karlovarský kraj posune od budování zázemí k vytvoření skutečného centra moderního lázeňství.
„Chceme vybudovat místo, kde se propojí výzkum, klinická praxe, inovace i vzdělávání.“
Úvod konference tak zarámoval české lázeňství jako obor, který se pokouší nově definovat vlastní budoucnost. Ne jako relikt minulosti, ale jako oblast, v níž se mohou propojit přírodní léčebné zdroje, moderní medicína, data, prevence, regionální strategie i mezinárodní renomé. A právě Karlovarský kraj chce být místem, kde se tato proměna začne nejviditelněji odehrávat.
Petr Moláček, digitalhealth.cz