Občanům, pacientům, lékařům, ošetřovatskému personálu a ostatním specialistům chybí jednotné, spolehlivé, funkční a uživatelsky komfortní digitální služby ve zdravotnictví. Mohly přinášet rovný přístup a dostupnou péči, sdílení nezbytných informací, bezpečí a jistotu.
Jejich zajištění opakovaně slibovaly instituce. Výsledkem jsou nedokončené projekty, nenaplněné koncepce, zbytečné strategie a nefunkční zákony. Veškeré úsilí se zhmotnilo v posílení vazeb vybraných subjektů, nasměrování toku prostředků z dotací, výrobě pověsti vizionářů a všehoschopných manažerů, ochraně získaných výhod účelově formulovanými regulacemi.
Dosavadní aktivity státní správy
Věcné záměry projektů eHealth
Meziresortní koordinační výbor pro zavedení elektronického zdravotnictví (eHealth) v ČR zpracoval zprvu ambiciózní doporučení, které v roce 2009 redukoval. Priority a cíle elektronizace měly zahrnovat elektronickou zdravotní dokumentaci, elektronickou preskripci, identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb, registry a konsolidaci resortních dat, portál vzdělávání a telemedicíny. (MZ ČR, 2009)
- Předpokládaným zdrojem financování byly strukturální fondy a Fond soudržnosti EU v období 2007-2013. Záměry nebyly dovedeny do fáze projektů, k realizaci nedošlo.
eHealth WHO
Další z oficiálnách oficiálních a zveřejněných aktivit byla doporučení z připravovaného dokumentu WHO/ITU eHealth Roadmap, navrhující třífázový postup pro zavádění konceptu eHealth. Zprvu měla být ustavena platforma realizace, provedeny analýzy a stanovena vize. Následně měla vzniknout struktura cílů, posloupnost milníků, hierarchie rolí stakeholderů a ukazatele postupu implementace. (WHO Šteflová 2009, [HASVOLD, KNARVIK, 2012])
- Zdroje financování k realizaci navržených kroků nebyly přiděleny, potřebné organizační struktury nevznikly
Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví
Proběhla veřejná soutěž, na základě doporučení vítězného návrhu Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo vytvoření koncepce. Ke zpracování koncepce a její implementaci nemohly být využity původně zmíněné zdroje finančního období fondů EU 2007-2013. Šanony s návrhem Hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví se dodnes stěhují s kolujícími a cyklicky obměňovanými úředníky do regálů v jejich kancelářích. (MZ ČR 2012)
Národní strategie elektronického zdravotnictví
Rozsáhlá kampaň projednání, přípravy a schválení mezi roky 2014 až 2016 vyvrcholila schválením strategie vládou ČR. Rozměrný a ambiciózní dokument nebyl srozumitelně komunikovaný s veřejností, mimo skupinu spolutvůrců nebo účastníků odborných konferencí zůstal veřejnosti víceméně utajený. Nebyl respektovaný ani uvnitř rezortu, nezávisle na doporučeních strategie vznikaly v rezortních organizacích samostatné projekty s omezenými možnostmi včlenit se a vytvořit ucelený, propojený a bezpečný systém služeb. (MZ ČR, 2016)
- K realizaci strategie nebyly vyčleněny finanční zdroje. Optimistický předpoklad pokrytí části nákladů na projekty z programu OPZ nebo IROP se nepodařilo prosadit a uskutečnit.
Integrované datové rozhraní resortu
Záměrem projektu bylo zbudování základního, jednotného, informačního, komunikačního a datového bodu resortu zdravotnictví, základní infrastruktury pro další rozvoj služeb elektronického zdravotnictví, realizaci podpůrných sdílených služeb, základů pro interoperabilitu systémů a služeb (ÚZIS, 2020).
- Zdroje financování: fondy EU 2013- 2020 (IROP, 296 mil. Kč) nebyly využity, veřejná soutěž na dodavatele byla zrušena. (ÚOHS 2020).
Zákon o elektronizaci zdravotnictví
Účelem zákona o elektronizaci bylo poskytnout základní právní rámec, na který budou moci být navázány další služby v oblasti elektronického zdravotnictví. Prosazuje základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví, právně definované role a odpovědnosti subjektů v systému elektronického zdravotnictví společně s definicemi souvisejících pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení či předávání zdravotnické dokumentace. Zákon o elektronizaci zavádí nový informační systém veřejné správy – Integrované datové rozhraní (IDR).
- Zákon nebyl naplněn, IDR nevzniklo.
eRecept, eOčkování, ePoukaz
Snad jediným projektem, u kterého můžeme mluvit o dílčím úspěchu, je eRecept. Webová aplikace pro pacienty slouží k vyhledávání předepsaných elektronických receptů (eReceptů). V aplikaci lze zobrazit detail eReceptu včetněprovedených výdejů. Řešení nabízí i evidenci ePoukazů, které byly danému pacientovi vystaveny, případně vydány. Dostupná by mohla být i evidence záznamů o očkování včetně detailů, stejně jako tomu je v případě výše zmíněných dvou služeb. Funkcionalita eOčkování je od ledna 2023 odstavená na úkor dosud nefukční evidence v ISIN.
- Webová aplikace pro profesionály je určena lékařům a lékárníkům. Slouží primárně k vytváření a výdeji elektronických receptů.
- Celé řešení je oddělená platforma, nemá systémovou vazbu na infrastrukturu zdravotnictví (SÚKL, 2023).
- Zdrojem financování byly prostředky přidělené do rozpočtu SÚKL.
Aktivity subjektů bez přímé vazby na orgány státní správy
Samosprávy, poskytovatelé zdravotních služeb, výrobci software, zdravotní pojišťovny, akademická sféra, neziskové organizace a sdružení v uplynulém období vnímali potřeby občanů a zdravotnických profesionálů. Efektivní kombinací vlastních zdrojů a prostředků z dotací finacovali vývoj a praktické uplatnění klinických informačních systémů s věrohodnou a použitelnou evidencí pacientských dat, portálů k zajištění organizace poskytování zdravotních služeb, účelně navržených sítí k výměně zdravotnických informací, edukačních webů k podpoře zdravého životního stylu, telemedicínských aplikací, komplexních analytických postupů na zpracování sekundárních zdravotnických dat. Uvedené subsystémy shromažďují obrovský objem cenných údajů. Jejich využití je z důvodu absence sjednocující infrastruktury značně omezené. Sekundární zpracování dat je ve značné míře odkázáno na sběr druhotně vykazovaných dat bez přímé vazby na databáze, soustřeďující data v klinických systémech nebo systémech ekonomické evidence.
Kam směřovat budoucí úsilí
Nekoncepčnost a bezvýchodnost dosavadního řízení vedla ke vzniku sdružení, sjednocující aktivní a úspěšné realizátory projektů digitalizace, s cílem ovlivnit budoucí kroky k vyšší efektivitě. Jedním z nich je Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ).
Aliance roce 2021 zveřejnila studii Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví. Na podkladě analýz, dotazníkových šetření a případových studií v ní popsala dosavadní stav a navrhla doporučení k dalšímu postupu.
Za nezbytné podmínky úspěšného budoucího vývoje označuje zejména tato opatření:
- projevení jednoznačné politické vůle státní správy prosazovat digitalizaci jako prioritu,
- vznik kompetentní instituce k řízení digitalizace,
- prosazení legislativních změn,
- vznik kompetenčních center, zajišťujících rozvoj lidského kapitálu,
- využití dobrých praxí z úspěšných zahraničních systémů,
- podporu digitalizace v systému úhrad.
Zveřejnění záměru EU prosadit nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) přineslo mnoho impulsů, které posílily tlak na uskutečnění reformních kroků. ATDZ je zhodnotila a vtělila do odborného stanoviska Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) v kontextu digitální transformace kardiologie a systémových změn zdravotního systému v České republice.
Efektivní implementaci EHDS do systému zdravotnictví ČR navrhuje stanovisko opřít tyto pilíře:
- spolupráce a veřejná diskuse,
- architektura eHealth a plán implementace,
- dostatečné a udržitelné financování,
- digitální a zdravotní gramotnost,
- propacientský přístup,
- systémový přístup k sekundárním datům.
Mimoto, jako specifický a významný krok, je zdůrazněna nutnost propojení zdravotnických a sociálních dat. Dosavadní neprovázanost a nesourodost dat oddělených resortů neumožňuje nastínit účelné strategie, omezujících dopady stárnutí populace.
Oba výše uvedené návrhy reformních kroků se doplňují a v podstatě vytyčují směr, kterým by bylo dobré se ubírat. Je ale namístě se obávat, jestli orgány státní správy opustí svou pozici panovníka, připustí soustavnou a otevřenou diskusi se všemi dotčenými účastníky, projeví snahu pochopit potřeby uživatelů, zaujmou jasnou, uskutečnitelnou a obecně přijatelnou strategii dalšího postupu a podpoří ji konkrétními a jednoznačně přidělenými finančními prostředky.
Prezentace autora z 24. 1. 2024 na semináři „Jak to vypadá u nás s digitalizací zdravotnictví?“
Martin Doležal