Co může zdravotníky motivovat k rychlejší adopci telemedicínských videokonzultací do reálné praxe? Úhrada výkonu a podmínky, za kterých může videokonzultace probíhat.
Telemedicína a obecně digitalizace se budou čím dál více stávat součástí i českého zdravotnického provozu, ale úhradová logika může kartami zamíchat. Úvodním pohledem na videokonzultace jsme se zabývali v článku Videokonzultace v ordinacích primární péče – budoucnost nebo přežitek?
Český systém pracuje se samostatnými výkony pro distanční kontakt, zatímco německý model chápe Videosprechstunde hlavně jako formu provedení běžných ambulantních výkonů, ke kterým se připojují specifické příplatky, označení a limity. Pro poskytovatele to potom není jen technická nebo organizační otázka. Ale téma správného vykázání, dokumentace a následné revizní obhajitelnosti.
Česká republika: telemedicína jako samostatný výkon
V českém systému vidíme hned na začátku rozdíl mezi pojišťovnami. U zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je pro videokonzultace relevantní výkon 09821 – Telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem. Podle aktuální metodiky ZP MV ČR jde o výkon s časem 15 minut, ohodnocením 176 bodů včetně režie a frekvenčním omezením 1x denně, 2x měsíčně a 6x ročně na jednoho pojištěnce. Současně metodika uvádí, že tento výkon navazuje na dřívější kód 09557, který byl od 1. ledna 2024 přečíslován.
To bohužel neznamená, že 09821 lze použít při každém videohovoru s pacientem. Česká pravidla jsou v tomto směru poměrně přísná. Výkon je určen jen pro skutečnou klinickou videokonzultaci, nikoli pro administrativní kontakt. Nemá sloužit jako náhrada preventivní prohlídky, jednoduchého telefonátu, pouhého sdělení výsledků, objednání ani samotného vystavení receptu bez klinického obsahu.
Součástí dokumentace má být důvod, z jakého důvodu byla zvolena videokonzultace místo osobní návštěvy, průběh a výsledek kontaktu, datum, čas zahájení a ukončení i délka spojení. Metodika ZP MV ČR současně dále výslovně požaduje, aby byl poskytovatel při výkonu fyzicky přítomen v ordinaci.
Dalším klíčovým znakem českého přístupu je vazba na již existující vztah mezi pacientem a poskytovatelem. U výkonu 09821 nesmí jít o první vyšetření pacienta; typicky se předpokládá dlouhodobá péče, kontrola nebo sledování známého pacienta. Třeba i tento požadavek výrazně odlišuje český model od německého, kde je Videosprechstunde za určitých podmínek možná i u pacientů, kteří v praxi dosud nebyli.
VZP: odlišný režim než u zaměstnaneckých pojišťoven
U Všeobecné zdravotní pojišťovny není výkon 09821 standardním aktuálním řešením. VZP dnes jako relevantní výkon pro distanční klinický kontakt v primární péči uvádí 01305 – Distanční konzultace zdravotního stavu registrovaného pacienta VPL nebo PLDD. Tento výkon je veden pro odbornosti 001 a 002, má čas výkonu 10 minut a frekvenční omezení 1x denně a 6x ročně.
VZP současně uvádí, že jde o epizodu klinické péče poskytovanou z ordinace, přičemž pacient není fyzicky přítomen.
Ani výkon 01305 nemůžeme chápat jako univerzální kód pro jakýkoli distanční kontakt. Vykázan jej lze jen u registrovaného pacienta, u něhož byl v předchozích 24 měsících vykázán některý z výkonů pravidelné nebo dispenzární péče, a jen tehdy, pokud jde o změnu zdravotního stavu
nebo potřebu jeho monitorace. VZP výslovně vylučuje použití tohoto výkonu pro pouhou preskripci chronické medikace, sdělení laboratorních výsledků, objednání pacienta či změnu termínu. Podstatou musí být skutečné klinické zhodnocení stavu.
Pro praxi je důležité i to, že VZP od 1. dubna 2022 zavedla výkon 01305 a současně zrušila dřívější distanční výkony 01300, 09614, 09616, 35831, 35832 a 38030. To znamená, že starší přehledy nebo historická FAQ mohou být dnes metodicky zavádějící, pokud nejsou konfrontovány s aktuálním číselníkem výkonů.
Německo: Videosprechstunde jako úhradový režim budoucnosti?
Německý systém funguje zásadně odlišně. V zákonném zdravotním pojištění, tedy v režimu GKV/EBM, většinou neexistuje jeden samostatný výkon, který by odpovídal českému 09821 nebo 01305. Videosprechstunde je zde primárně způsob, jak provést řadu standardních ambulantních výkonů. K těmto výkonům se podle situace připojují video-specifické položky, například GOP 01444 pro autentifikaci dosud neznámého pacienta, GOP 01450 jako technický příplatek a GOP 01452 u známého pacienta, který byl v daném čtvrtletí léčen pouze přes video.
Pokud v daném kvartálu nedošlo k osobní návštěvě a léčba proběhla výhradně distančně, používá se navíc Pseudo-GOP 88220, která souvisí s redukcí některých základních paušálů.
Z klinického i provozního pohledu je německý model výrazně flexibilnější. KBV Kassenärztliche Bundesvereinigung Spolkové sdružení lékařů zákonného zdravotního pojištění) uvádí, že Videosprechstunde mohou využívat téměř všechny odbornosti; výjimku tvoří laboratorní lékaři, patologové a radiologové. Zásadní změnou je také to, že od 1. ledna 2025 odpadla dřívější hranice pro jednotlivé výkony a od 1. dubna 2025 mohou lékaři a psychoterapeuti ošetřit až 50 % případů za kvartál výhradně přes video, bez ohledu na to, zda jde o pacienty známé nebo dosud neznámé.
Tyto rozdíly zásadně mění přístup k telemedicínským videokonzultacím. V Česku je videokonzultace spíše výjimkou definovanou samostatným výkonem a přesně vymezenými pravidly. V Německu je video začleněno přímo do běžné ambulantní péče a poskytovatel při vykazování uvažuje o tom, jaký standardní výkon jsem provedl, v jakém režimu, s jakým příplatkem a s jakou kvartální logikou.
Dokumentace a kontrola: společné téma, odlišná logika
Přestože se český a německý model výrazně liší, mají společný jeden praktický jmenovatel: telemedicína je obhajitelná jen tehdy, pokud je klinicky odůvodněná a dobře zdokumentovaná.
V českém systému je klíčové doložit, že šlo o skutečný klinický kontakt, že byly splněny podmínky konkrétní pojišťovny a že výkon nebyl použit místo administrativního úkonu. V německém systému je zase nezbytné správně navázat Videosprechstunde na příslušný EBM výkon, na správné příplatky a na kvartální limitaci. Chyba v obou systémech nevzniká jen špatně zvoleným kódem, ale často i tím, že poskytovatel zamění klinickou telemedicínu za provozní
komunikaci s pacientem.
Co z toho plyne pro praxi
Pro české poskytovatele je nejdůležitější uvědomit si, že stejný videokontakt může mít odlišný úhradový režim podle pojišťovny. U zaměstnaneckých pojišťoven se uplatní logika výkonu 09821, u VZP aktuálně výkonu 01305. V německém systému nelze hledat jeden přímý ekvivalent, protože Videosprechstunde je tam integrovaná do širšího rámce standardních ambulantních výkonů.
Pokud chce poskytovatel telemedicínu rozvíjet systematicky a bezpečně, nestačí vybrat videoplatformu. Musí přesně vědět, co je klinická telemedicína, co je pouze doprovodná komunikace, jaké jsou smluvní a frekvenční limity a co bude při případné kontrole rozhodující.
A otázka pro budoucí vývoj – je vyšší flexibilita v nahrazení osobních vyšetření pacientů s adekvátní úhradou poskytnuté péče cestou k vyššímu zapojení zdravotníků do digitalizace zdravotnictví?
Relevantní zdroje
Česká republika
ZP MV ČR: Distanční komunikace – aktuální metodika k výkonu 09821, včetně podmínek,
frekvence a dokumentace.
VZP: Informace o VZP výkonech – aktuální parametry výkonu 01305.