Digitální revoluce již dávno není jen doménou technologických firem. I tradiční farmaceutický průmysl včetně výrobců generických léčiv vstupuje do světa umělé inteligence a inovací. Česká farmaceutická společnost Zentiva jde v tomto směru příkladem. Její interní digitální laboratoř propojuje pokročilé technologie, jako jsou AI, chytré senzory, a dynamický startupový přístup k vývoji. Jedním z nejzajímavějších výstupů této laboratoře je projekt KotniCheck, jednoduchý a efektivní nástroj pro sledování otoků dolních končetin.
Digitální trendy ve farmacii
Digitální technologie včetně umělé inteligence dnes zásadním způsobem proměňují zdravotnictví a farmaceutický průmysl. Díky nim je možné optimalizovat výzkum, precizněji monitorovat účinnost léčiv a předvídat možné vedlejší účinky. Velkým trendem posledních let je digitalizace klinických studií. Vzdálený monitoring pacientů, telemedicína a využívání nositelných zařízení umožňují totiž sbírat velké množství kvalitních dat v reálném čase. Farmaceutické firmy díky tomu mohou rychleji reagovat na získané výsledky a výrazně zrychlit a zefektivnit celý proces vývoje nových léčiv.
Další oblastí s velkým potenciálem jsou tzv. digitální terapeutika (DTx), tedy certifikované aplikace nebo software, které pacientům pomáhají jako doplněk, případně plnohodnotná alternativa ke klasické léčbě. Aby je však bylo možné používat v běžné klinické praxi, musí nejprve projít přísnou certifikací, která ověří jejich přínos a bezpečnost pro pacienty. Digitální terapeutika již dnes nacházejí široké uplatnění například při léčbě chronických nemocí jako jsou třeba diabetes, vysoký krevní tlak nebo různé typy duševních poruch.
Zásadním trendem je rovněž rozvoj personalizované medicíny. Ta využívá pokročilou analýzu genetických a biometrických údajů, kdy klíčovou úlohu v tomto procesu sehrává právě umělá inteligence. Díky schopnosti AI analyzovat velké objemy dat lze připravit léčebné plány přesně šité na míru konkrétnímu pacientovi a jeho zdravotnímu profilu.
„Digitalizaci nechceme jen sledovat, ale aktivně tvořit. Proto jsme již před pěti lety vytvořili vlastní digitální laboratoř, která aktivně hledá praktická řešení, jak s pomocí digitálních technologií zlepšit nejen vývoj léčiv nebo podpořit jejich účinek“ vysvětluje Jan Krechl, vedoucí AI & Digital Labu společnosti Zentiva.
AI Lab se detailně věnuje klíčovým oblastem:
AI laboratoř Zentivy se zaměřuje na klíčové oblasti, které dnes určují směr moderní farmacie. Využívá přitom kombinaci datové analytiky, umělé inteligence a zdravotnických technologií.
- Propojení farmaceutického vývoje s wearable technologiemi: AI Lab se zaměřuje na využití chytrých nositelných zařízení, jako jsou chytré hodinky nebo senzory, pro průběžný sběr biometrických dat pacientů. Tato data pak mohou být použita k dohledu pacientů a k lepšímu porozumění účinnosti a vedlejším účinkům léčiv.
- Analýza dat pro klinický výzkum a efektivnější vývoj léčiv: Velké množství klinických dat pomáhají zefektivnit a urychlit rozhodovací procesy ve vývoji léčiv. To zahrnuje prediktivní analýzy, identifikaci nových terapeutických možností či snížení dávkování při zachování léčebných účinků.
- Rozvoj digitálních terapeutik (DTx): Tým Digital Labu spolupracuje s tvůrci digitálních terapeutických aplikací, která slouží jako doplněk tradiční léčby. Taková řešení pomáhají pacientům aktivněji se zapojit do léčby, monitorovat svůj zdravotní stav a přispívají k úspěšnějšímu dodržování léčby pacientem (adherenci).
KotniCheck – chytré řešení běžného problému
Při vývoji inovované verze generického léku na hypertenzi se tým Zentivy zaměřil na jednu z častých a pro pacienty nepříjemných komplikací – otoky dolních končetin. Aby bylo možné objektivně vyhodnotit terapeutický efekt nové formulace léčiva a míru výskytu jejích vedlejších účinků, je třeba provádět pravidelné a přesné měření otoků u pacientů ve studii.
Tradiční metody, jako je volumetrie (měření objemu ponořením končetiny do vody) nebo klasické měření krejčovským metrem, se však v praxi ukazují jako málo pohodlné a zároveň nedostatečně přesné – jak pro pacienty, tak pro zdravotníky.
Tým AI Labu, spolu s týmem DataSentics (Dominik Vít a Veronika Dolanská) se proto rozhodl celý proces modernizovat. „Zvažovali jsme různé přístupy – od pokročilých senzorů typu ToF (Time-of-Flight, tedy snímačů, které měří vzdálenost pomocí odrazu světelného paprsku od objektu), přes 3D rotační skenery až po sestavení 3D modelu z vícenásobných fotografií,“ popisuje Jan Krechl. Nakonec padla volba na elegantní a dostupný postup: použití běžného chytrého telefonu, který pořídí tři snímky dolní končetiny – zepředu a ze dvou bočních úhlů – zatímco pacient stojí na speciální měřicí podložce.
Zajímavostí je, že první prototyp vznikl z běžně dostupných materiálů – podložka byla zakoupena v hobby marketu. Pro zvýšení přesnosti segmentačního algoritmu umělé inteligence byla testována i speciální ponožka s rastrem ve tvaru čtvercové mřížky. Segmentační AI model, vyvinutý mladým týmem v DataSentics, zde totiž automaticky rozpoznává tvar a obrysy končetiny na fotografii. Výsledná aplikace dnes umožňuje efektivní, neinvazivní a opakovatelné sledování změn tvaru končetiny a bude poskytovat zdravotníkům cenná a objektivní data pro další vyhodnocení účinnosti léčby.
Od prototypu k pacientům: KotniCheck míří do praxe
Na vývoji softwarové částí nástroje KotniCheck se podílel i taiwanský startup FaceHeart, který disponuje FDA-certifikovanou technologií pro bezkontaktní měření životních funkcí pomocí videozáznamu. Design měřicí podložky připravilo české designérské studio Divan (Ivan Dlabač a Tom Šindelář), známé spoluprací se zdravotnickou firmou Linet. Díky této širší spolupráci je dnes na světě aplikace, jejíž přesnost a použitelnost v porovnání s dosud běžně využívanými metodami má vyhodnotit připravovaná validační studie.
Aplikace KotniCheck v dnešní podobě umožňuje pacientům jednoduché, neinvazivní a opakovatelné měření otoků v domácím prostředí. Díky tomu se stává užitečným nástrojem nejen pro výzkum, ale i pro dlouhodobé sledování zdravotního stavu – například v rámci telemedicíny nebo domácí péče.
Další digitální projekty Zentivy
Digital Lab Zentivy má za sebou i další praktický nástroje, který má za cíl zlepšit každodenní život pacientů i ulehčit práci zdravotnickému personálu:
- ReminDr.: chytré připomínky k užívání léků, doplněné voicebotem s personalizovaným přístupem bez nutnosti instalace aplikace do mobilního zařízení. Na projektu se podíleli partneři DirectPeople, TELMA AI a Arbo de Vivo.
„Digitální nástroje pro nás nejsou pouhým marketingovým doplňkem. Jsou cestou, jak zefektivnit léčbu, snížit dávkování a minimalizovat vedlejší účinky. Do našeho výzkumného portfolia zařazujeme pouze taková řešení, která přinášejí skutečný přínos pacientům, lékařům a zdravotnímu systému jako takovému,“ shrnuje Jan Krechl.
Farmacie budoucnosti: efektivní, propojená, lidská
Propojení farmaceutického průmyslu s digitálními technologiemi dnes není jen konkurenční výhodou, ale nezbytností. V době rostoucích nároků na udržitelnost a efektivitu zdravotního systému mohou inovace založené na datech a umělé inteligenci odlehčit přetíženým ordinacím, zlepšit péči a nabídnout pacientům větší komfort.
KotniCheck dokazuje, že i tradiční farmaceutické společnosti mohou přinášet dostupná, praktická a přitom technologicky vyspělá řešení. Kombinace inovací, jednoduchosti a mezioborové spolupráce se tak stává klíčem k budoucnosti péče, která je nejen chytrá, ale i lidsky vstřícná.
Petr Moláček, digitalhealth.cz