Konference Radical Health Festival Helsinki letos nestála na jednom dominantním sdělení ani na jedné „převratné“ technologii. Nabídla promyšlenou mozaiku odborných témat, která dohromady skládají obraz zásadně se proměňující péče o zdraví v Evropě. Společným jmenovatelem je posun od reaktivního zdravotnictví k systému, který je kontinuální, datově řízený a orientovaný na prevenci ještě dříve, než nemoc vůbec vznikne.
Precizní zdravotnictví: od reakce k prevenci
Jedním z klíčových tematických bloků ročníku 2026 byl přechod od přesné medicíny k preciznímu zdravotnictví. Nejde o pouhou terminologickou nuanci, ale o hlubší změnu perspektivy. Zatímco precizní medicína se soustředí na cílenou léčbu existujícího onemocnění, precizní zdravotnictví posouvá pozornost k predikci rizik, práci s daty v reálném čase a k individuálnímu kontextu každého člověka.
Výsledkem je systémový obrat. Zdraví se postupně odpoutává od nemocnic a ambulancí a přestává být vázáno na jednotlivé epizody péče. Stává se trvalou součástí každodenního života, dostupnou kdykoli a kdekoli.
Zdraví kdekoli a kdykoli
Nositelné senzory, chytré hodinky, postele sledující spánek i nově vznikající implantovatelná zařízení proměňují domácnosti i veřejný prostor v personalizované zdravotní ekosystémy. Nejde už jen o „wellness data“. Nepřetržité monitorování vitálních funkcí a průběžné vyhodnocování rizik vytváří datový tok umožňující včasné a cílené zásahy, často ještě dříve, než si člověk problém vůbec uvědomí.
Zdraví se tak mění z občasné kontroly na kontinuální proces. Jak opakovaně zaznívalo i na festivalových pódiích, bez robustní, interoperabilní a eticky řízené datové infrastruktury a podpory umělé inteligence zůstává tento potenciál nevyužitý. Precizní zdravotnictví nestojí na množství dat, ale na jejich smysluplné interpretaci.
Pracoviště a města jako nové arény zdraví
Přibližně třetinu života trávíme v práci, a právě pracoviště se proto stává jedním z klíčových uzlů digitálního zdraví. Od ergonomických senzorů přes aplikace pro duševní zdraví až po systémy řízení stresu v reálném čase se péče o zdraví začleňuje do každodenního pracovního rytmu. Zaměstnavatelé stále častěji chápou zdraví jako součást dlouhodobé udržitelnosti i firemní kultury.
Podobně chytrá města rozšiřují koncept zdraví na úroveň celé populace. Urbanistický design, kvalita ovzduší, doprava, hluk či dostupnost zeleně mají přímý dopad na zdravotní stav obyvatel. I proto patří partnerství festivalu s městem Helsinky a sympozium Health and the City k důležitým pilířům programu.
Data, důvěra a odpovědnost
S rozvojem „internetu zdraví“ roste napětí mezi potenciálem nepřetržitého monitorování a ochranou soukromí. Zdraví bez hranic nemůže znamenat ztrátu autonomie. Důvěra občanů bude stát na transparentnosti, etickém řízení dat, kybernetické bezpečnosti a jasně definovaných právech.
Stejně citlivá je otázka odpovědnosti. Pokud systémy generují nepřetržitá zdravotní upozornění, kdo za ně nese odpovědnost? Lékař, zdravotnické zařízení, nebo algoritmus? Bez nových modelů péče a podpůrných rolí hrozí zahlcení systému i další nárůst vyhoření zdravotníků. Precizní zdravotnictví zároveň nesmí prohlubovat nerovnosti, ale naopak přispívat k jejich snižování prostřednictvím dostupnosti, interoperability a digitální gramotnosti.
Zdraví bez hranic jako systémová výzva
Zdraví bez hranic není marketingový slogan, ale ambiciózní vize péče o zdraví jako nepřetržité zkušenosti zakotvené v domovech, městech, pracovištích i komunitách. Odráží základní slib precizního zdravotnictví, tedy dlouhodobý přístup založený na prevenci, personalizaci, participaci a rozhodování podloženém daty.
Jak shrnuje letošní ročník ředitel a vedoucí obsahu festivalu Pascal Lardier: „Je čas opustit zastaralé hranice. Přijmout realitu, v níž může být každé místo potenciální klinikou, každý občan aktivním partnerem a každý okamžik příležitostí pro lepší zdraví.“
Petr Moláček, digitalhealth.cz