S rozvojem digitálních technologií se stále více ukazuje, jak klíčová může být jejich role v léčbě duševních poruch a řešení hrozeb pro duševní zdraví, např. osamělosti. Moderní technologie, jako jsou aplikace pro duševní zdraví nebo virtuální terapeuti s podporou umělé inteligence, poskytují nové možnosti léčebné podpory, dostupné kdykoli a kdekoli. Tyto inovace nabízejí nejen nové formy interakce, ale také nástroje pro sledování a zlepšování duševního zdraví. To je dnes zvlášť užitečné, zejména když stoupá výskyt duševních nemocí a kapacity k tradiční péči jsou omezené.
V posledních letech se dostala do popředí zájmu také osamělost jako globální hrozba pro veřejné zdraví. V roce 2018 jmenovala Velká Británie svého prvního „ministra pro osamělost“, jehož úkolem je pomáhat lidem budovat komunitu a posilovat silné sítě podpory. V loňském roce americký generální chirurg označil osamělost za celonárodní „epidemii“.
Chronická osamělost, která se vyznačuje hlubokým pocitem nesounáležitosti a vyloučení, představuje vážné riziko pro duševní a fyzické zdraví. Podle údajů z USA z roku 2023 trvalá osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění o 26 %, mrtvice o 32 % a demence o 50 %. Dopady na zdraví jsou srovnatelné s kouřením 15 cigaret denně.
Stejně jako v případě mnoha jiných problémů zdravotní péče se i tady dnes projevuje snaha o nalezení a využití technologických řešení, která by nabídla spolehlivou a dostupnou péči. Vznikající inovace, využívající umělou inteligenci (AI), nabízejí sice lákavé vyhlídky, je však nezbytné si uvědomit, že pokud jde o osamělost, technologie plně nahradit lidský kontakt nemůže. Potřebujeme proto vyvážený přístup, který by dokázal integrovat potenciál technologií s léčivými vlastnostmi lidské empatie a soucitu.
Výhody technologií
I když se může zdát, že vnímat obrazovku nebo robota jako „přítele“ je přehnané, tato myšlenka není nová. Již v roce 1966 se odborníci z MIT zabývali jednoduchým chatbotem s názvem ELIZA, který byl naprogramován tak, aby napodoboval lidské konverzační vzorce. Již po krátké době se uživatelé cítili s chatbotem extrémně propojeni. Termín „efekt Eliza“ se používá dodnes – popisuje tendenci lidí přisuzovat lidské myšlenkové pochody a emoce systému umělé inteligence.
Chatboti samozřejmě ušli od roku 1966 dlouhou cestu. Pokroky v oblasti strojového učení a generativní umělé inteligence dnes doslova explodovaly, když byly představeny chatboty s rozsáhlými jazykovými modely. Tato technologie již byla implementována na pomoc lidem čelícím osamělosti v místech, jako jsou domovy důchodců, kde se stále častěji objevují například různí „virtuální domácí mazlíčci“ a robotičtí společníci.
Technologie mohou být také mimořádně užitečné při vyplňování mezer dosažitelných intervencí v oblasti duševního zdraví. Výzkum ukázal, že nejčastěji lidé zažívají osamělost mezi 12. a 5. hodinou ranní. To znamená, že lidé se cítí nejhůře uprostřed noci a v brzkých ranních hodinách, kdy standardní možnosti podpory, jako je terapeut nebo důvěryhodný přítel, nejsou snadno dostupné. Proto může být neocenitelná nepřetržitá dostupnost online zdrojů – od rad pro sebeřízení a empatických chatbotů až po telefonní čísla pro případ nouze.
Omezení techniky
Na druhou stranu nově vznikající nástroje, jako jsou právě chatboti s umělou inteligencí, mají mnoho omezení. Na rozdíl od nich jdou pracovníci peer podpory a odborníci na duševní zdraví dál než jen k textovému dialogu – navazují empatická spojení tím, že projevují zájem o druhého člověka a hledají společnou řeč. Nástroje umělé inteligence sice mohou fungovat pro jednorázové interakce přes obrazovku, ale nemohou se vyrovnat síle lidského kamarádství a spojení.
Chatboti s umělou inteligencí také nejsou vždy dobře vybaveni pro sledování a vyhodnocování progresu onemocnění. Chatbot například nemusí být schopen rozpoznat příznaky potřeb sociálních determinant zdraví (SDOH), které ale mohou snadno identifikovat peer pracovníci nebo odborníci na duševní zdraví, jako například špatnou osobní duševní hygienu. Existuje určitá úroveň lidského úsudku a zpracování, kterou technologie v tuto chvíli jednoduše prostě nedokáže replikovat.
Je dokonce znepokojivé, že i když se tyto nástroje každým dnem zlepšují, tito chatboti nefungují tak, jak se očekává. Nedávná studie zveřejněná v časopise The Journal of the American Medical Association zjistila, že osobám ve vážné duševní krizi umělá inteligence nabídla vhodné intervenční zdroje (např. národní linku pro sebevrahy) jen ve 22 % případů. Podobně Národní asociace pro poruchy příjmu potravy nedávno stáhla svého chatbota s umělou inteligencí z provozu kvůli tomu, že nabízel škodlivé rady ohledně stravování osobám s poruchami příjmu potravy. Technologie tedy dnes může být krátkodobým řešením, ale zatím nemůže nahradit odborné lékařské poradenství. Lidé jsou lépe vybaveni k tomu, aby osoby v duševní krizi nasměrovali k okamžitým odborným zdrojům, které potřebují.
Zdroj: Healthtechdigital
Petr Moláček