Evropská komise vydala koncem března 2026 publikaci Observatory for Digital Health Technologies in Europe, která popisuje evropský trh digitálních zdravotnických technologií. Ukazuje oblast s výrazným růstovým potenciálem, ale také s vážnými slabinami. Trh zůstává roztříštěný, nerovnoměrně financovaný a v některých strategických segmentech závislý na dodavatelích mimo EU.
Pro Česko je to důležitý signál. Digitalizace zdravotnictví už nebude stát jen na jednotlivých projektech, portálech nebo aplikacích. Rozhodující bude schopnost dostat inovace do běžné péče, úhrad, veřejných nákupů a klinického provozu.
Trh roste. Evropa se ale stále drobí
Na první pohled vypadá evropské digitální zdravotnictví velmi nadějně. Trh EU-27 má podle zprávy vzrůst z 11 miliard eur v roce 2023 na 61,2 miliardy eur v roce 2035, tedy tempem okolo 15 % ročně. Nejrychleji mají růst medicínské zobrazování, genomika, elektronické zdravotní záznamy a kybernetickou bezpečnost.
Za tímto růstem se ale skrývá zásadní problém. Digitální zdravotnictví se sice často označuje za evropskou prioritu, ve skutečnosti se však dál nakupuje, certifikuje, implementuje a hradí převážně po jednotlivých státech. To omezuje schopnost evropských firem růst přes hranice a vytvářet skutečně škálovatelná řešení.
Evropa tak stojí před paradoxem. Má kvalitní výzkum, silnou regulaci, rostoucí trh i politickou ambici, ale zatím nemá jednotný prostor, kde by se inovace rychle ověřovaly, nakupovaly, hradily a šířily.
AI už není příslib, ale provozní technologie
Umělá inteligence patří ve zprávě k nejsilnějším tématům. Autoři ji nechápou jako izolovanou technologii, ale jako nástroj, který prostupuje celým zdravotnictvím: od diagnostiky přes klinickou dokumentaci a rozhodování až po monitoring pacientů a řízení provozu.
Nejzralejší jsou dnes diagnostické aplikace, zejména v radiologii, patologii a dalších oborech pracujících s obrazovými nebo multimodálními daty. Vedle nich sílí virtuální péče, vzdálený monitoring, systémy včasného varování, digitální dvojčata pacienta i nové biologické senzory.
Podstatné je rozlišení mezi atraktivitou technologie a její skutečnou zralostí. AI se tak posouvá z inovačních pilotů do debaty o produktivitě, kvalitě a dostupnosti péče.
| Publikace Observatory for Digital Health Technologies in Europe v pěti bodech – Evropský trh digitálního zdravotnictví má vzrůst z 11 miliard eur v roce 2023 na 61,2 miliardy eur v roce 2035. – Největší ekonomický potenciál mají klinické rozhodovací systémy, automatizovaná analýza medicínských obrazů a platformy pro duševní zdraví. – Evropa zaostává za USA v objemu investic a schopnosti škálovat digitální zdravotnické firmy. – Rizikovými oblastmi strategické závislosti jsou AI, kyberbezpečnost, genomika a datové platformy. – Hlavní bariéry nejsou pouze technologické. Patří mezi ně úhrady, veřejné nákupy, interoperabilita, regulace a připravenost zdravotnických organizací. |
Úspory nevzniknou instalací softwaru
Druhá část publikace hodnotí ekonomický dopad pěti oblastí: klinických rozhodovacích systémů, automatizované analýzy medicínských obrazů, digitálních dvojčat, platforem pro duševní zdraví a pokročilého genetického sekvenování.
Největší ekonomický potenciál zpráva připisuje systémům pro podporu klinického rozhodování. Jejich širší využití by mohlo v zemích EU-27 během deseti let znamenat čistou úsporu nákladů až 252 miliard eur. Významný přínos se očekává také u automatizované analýzy medicínských obrazových dat, kde odhadovaný potenciál dosahuje 192 miliard eur, a u digitálních platforem pro oblast duševního zdraví s možným dopadem až 164 miliard eur.
Tento přínos vznikne jen tehdy, když se technologie skutečně zapojí do provozu, změní pracovní postupy a uvolněný čas se promění v reálnou kapacitu nebo nižší náklady. Digitální transformace proto není nákup aplikace. Je to změna klinického a provozního modelu.
Česká otázka: dostaneme inovace z pilotu do úhrady?
Zpráva přesně pojmenovává bariéry, které známe i z české praxe. Problémem digitálního zdravotnictví nejsou jen technologie, ale také financování, interoperabilita, veřejné nákupy, regulace, úhrady, digitální dovednosti a připravenost poskytovatelů.
Řada řešení u nás vzniká v pilotním režimu, v grantovém projektu nebo ve spolupráci s jedním poskytovatelem. Cesta k běžně hrazené, bezpečné a dlouhodobě provozované službě je však stále nejistá. Doposud chybí jasný mechanismus, jak inovaci posoudit, ověřit, začlenit do péče a financovat.
Z prezentací do infrastruktury
Zpráva Evropské komise je cenná tím, že digitální zdravotnictví nepopisuje jako módní vlnu, ale jako infrastrukturu budoucí péče. Elektronické záznamy, klinická data, AI, telemedicína, kyberbezpečnost, genomika ani digitální dvojčata nejsou oddělené projekty. Jsou to části jednoho systému, který rozhodne o dostupnosti, efektivitě a bezpečnosti péče.
Otázka už nezní, zda se digital health rozvine. Bude. Otázkou je, zda ho Evropa a s ní i Česko budou aktivně tvořit, nebo především nakupovat technologie, které vzniknou jinde.
Zpracováno s využitím zdroje: EU Publication Office
Petr Moláček, digitalhealth.cz