Digitalizace zdravotnictví potřebuje funkční sdílení dat mezi ordinacemi a nemocnicemi. Standardy, implementační návody a technologie máme, další pravidla i termíny přicházejí. Peníze se snad také najdou. Národní dialog pro digitalizaci ukázal, jak pomocí HL7 FHIR propojit systémy, připravovat se na požadavky EHDS a ušetřit zdravotníkům hledání a přepisování údajů.
Jak zajistit interoperabilitu, tedy schopnost systémů data vyměňovat a dále využívat, řešili účastníci Národního dialogu pro digitalizaci Vol. II. Setkání 19. října v pražském hotelu ILF navázalo na zářijovou akci v Ostravě. K jednomu stolu přivedlo autory standardů, dodavatele softwaru, veřejnou správu i zdravotníky.
Kapitoly článku:
Společný základ pro konkurenční systémy
Michal Opatřil, hlavní organizátor a moderátor setkání, v úvodu zdůraznil shodu dodavatelů na základních architektonických principech. Společná pravidla výměny dat mohou šetřit čas a náklady. Dodavatelé mohou soutěžit v kvalitě produktů, rychlosti implementace a službách zákazníkům.
Karel Novotný za Alianci pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ) přidal zkušenost z nemocnice ve finském Kuopiu. Tamní zástupci vysvětlovali sdílení dat společným zájmem na lepším fungování vlastního zdravotnictví. Pro české prostředí to byla připomínka, že technickou přípravu musí doprovázet ochota dohodnout se napříč organizacemi.
Hynek Kružík: od čitelné zprávy k využitelným údajům
První odborná přednáška Hynka Kružíka pojmenovala podmínku, na níž stálo celé další jednání: předanou zprávu musí umět využít také přijímající systém. Kružík vysvětlil, jak tomu pomáhá standard HL7 FHIR a české implementační návody.
Na klinických dokumentech ukázal cestu od obálky FHIR s vloženým PDF přes text rozdělený do sekcí až ke strukturovaným a kódovaným údajům. Lékař PDF přečte. Systém ale potřebuje rozpoznat diagnózu, medikaci či výsledek vyšetření, aby je mohl nabídnout k dalšímu použití.
Podmínkou jsou správné identifikátory a vazby mezi pacientem, požadavkem a výsledkem. Ty rozhodují, zda příjemce údaje správně přiřadí a využije.
Kružík upozornil také na hranice automatické kontroly. Softwarový validátor ověřuje strukturu dokumentu a soulad s technickými pravidly. „Validátor není schopen samozřejmě validovat, jestli ten klinický obsah má smysl,“ připomněl. Úspěšná validace proto není potvrzením medicínské správnosti údajů. Kružík proto vyzval dodavatele, aby si osvojili FHIR a začali s vývojem a testováním včas.
Kdo stojí za Národním dialogem
| Národní dialog pro digitalizaci Vol. II uspořádaly UmbrellaTeam a EEZY za účasti HL7 ČR, Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ). Hlavním organizátorem a moderátorem byl Michal Opatřil. Setkání se konalo 19. října v pražském hotelu ILF a navázalo na zářijový Národní dialog v Ostravě. Propojilo odborníky na standardy, dodavatele zdravotnických informačních systémů, veřejnou správu a zdravotníky. |
EHDS, česká novela a různé harmonogramy
Diskusí procházely požadavky evropského prostoru pro zdravotní data EHDS i připravovaná novela zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví. Michal Opatřil vysvětloval její souvislost s eŽádankami, standardy a výměnou dokumentace.
Dodavatelé a poskytovatelé musejí rozlišovat evropské požadavky, národní pravidla a závazky dotačních projektů. Každá z těchto rovin může mít jiný rozsah a harmonogram. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn po odpoledním příchodu z jednání souvisejícího s novelou připomněl debatu o termínech a připravenosti poskytovatelů. Vyzval dodavatele ke spolupráci na přípravách.
Laboratoře a snímky: rozhodují vazby
Laboratoře při přechodu k FHIR nezačínají od nuly. Strukturované výsledky už předávají prostřednictvím standardu DASTA, připomněl Lukáš Nechvátal ze STAPRO. Potřebují však sladit označení metod a jednotek, doplnit údaje a zachovat vazby mezi žádankou, vzorkem a výsledkem.
Převodník může přechod usnadnit, chybějící informace však nevytvoří. Plnohodnotnou zprávu proto musí podporovat přímo laboratorní systém.
Obdobný problém u zobrazovacích vyšetření ukázala Pavlína Vránová z ORCZ. Radiolog potřebuje jasnou klinickou otázku a přijímající lékař správné propojení zprávy se snímky v obrazovém archivu PACS. Chybný identifikátor může tuto cestu přerušit, přestože dokumenty projdou technickou kontrolou.
Propouštěcí zpráva se skládá již během péče
Vychází z údajů, které vznikají před hospitalizací i během ní. Jan Nečas z C Solution s.r.o. ukázal, jak do ní vstupují anamnéza, medikace, laboratorní výsledky a obrazová vyšetření.
Modelový případ ukázal také návaznost na ambulantního specialistu, který původní diagnostický závěr upřesní a předá nové informace zpět. Dokumentace musí zachovat, co bylo podezřením, co se potvrdilo a kdy ke změně došlo.
„Takže když mám nějaký údaj, tak s ním pracuji na jednom místě,“ zdůraznil Opatřil. Zdravotník jej nemá zadávat zvlášť pro propouštěcí zprávu, pacientský souhrn a další formuláře.
eŽádanka mezi dvěma systémy
Praktickou ukázku eŽádanky předvedl Tomáš Urbanczyk. Systém z textového zadání rozpoznal požadované vyšetření, nabídl jeho označení ve standardizovaném číselníku a po potvrzení uživatelem vytvořil dokument FHIR. Ten prošel centrální službou do simulovaného systému druhého poskytovatele.
Jiří Winkler a Miroslav Šimek následně představili testovací rozhraní, dokumentaci a procesy od vystavení po vyřízení. Zdůraznili integraci do běžných ambulantních a nemocničních systémů, kde zdravotník skutečně pracuje.
Provozní implementace musí zvládnout také oprávnění, opravy, výjimky a podporu uživatelů. Z rychlosti vzniku prototypu proto nelze odvodit náročnost úprav celého produktu.
Infrastruktura má převzít část složitosti
Josef Friedl z ORCZ se věnoval publikování, vyhledání a získání dokumentů i správě jejich verzí. Ondřej Hoferek a Kamil Ehrenberger představili model akreditovaných afinitních domén, tedy sítí pro sdílení zdravotnické dokumentace. Poskytovatel se připojí k jedné z nich, která mu má zprostředkovat dokumentaci také z ostatních.
Význam auditu zdůraznil také Vladimír Kryštof z CompuGroup: „Dokument bez auditu je jak oheň bez hlídky.“ Sdílení dokumentace vyžaduje dohledatelnou stopu o tom, kdo k údajům přistupoval a jak s nimi nakládal.
Otevřené zůstávají především pravidla vyhodnocování oprávnění a chování při výpadcích centrálních služeb.
Pro péči je navíc důležité uzavřít celý proces. Indikující lékař potřebuje zjistit, zda vyšetření již neproběhlo, pacient musí vědět, kam jde, a výsledek se má vrátit k těm, kteří na něj navazují.
Více dat nesmí přidat další administrativu
Fyzioterapeut Lukáš Kubina a praktický lékař Petr Kajzar přinesli klinický pohled podložený vlastní zkušeností s vývojem softwaru. Diskuse se soustředila především na SNOMED CT, klinickou terminologii pro jednoznačné označování zdravotních údajů. Práci s jejími kódy má obstarat systém. Zdravotník potřebuje popsat nález nebo požadavek vlastními slovy a snadno vybrat odpovídající pojem.
Stejně důležitý je výběr z příchozích informací. Praktik potřebuje rozpoznat změny medikace a úkoly pro další péči. Fyzioterapeuta může zajímat například osteoporóza ovlivňující volbu techniky. Desítky potvrzovacích políček u každé zprávy by přínos dostupných dat rychle oslabily.
Kubina zdůraznil zájem o pomoc se zápisem a orientací v dokumentaci. Kajzar popsal důsledek roztříštěného ukládání údajů: „Stejnou informaci my ukládáme na několika místech najednou. A teď nevíme, kde to máme udržovat jako nejaktuálnější.“ Odstranění této duplicity nemusí čekat na pokročilou umělou inteligenci.
Úspěch digitalizace se pozná v ordinaci
Další krok vyžaduje dokončit pravidla, sladit služby, zajistit kapacity a financování a ověřit propojení mezi skutečnými pracovišti.
Měřítko výsledku nabídli sami zdravotníci. Příchozí zpráva jim má usnadnit další rozhodnutí. Pokud z ní lékař musí znovu opisovat medikaci, společná práce ještě neskončila.
Petr Moláček, digitalhealth.cz