Anna Chromcová zná práci v ordinaci, Jan Chromec vývoj softwaru. Se svým týmem už testují beta verzi ambulantního systému Doktůrek. Při jeho tvorbě jim AI pomáhá převádět potřeby lékařů do konkrétních funkcí. Zpětná vazba z praxe teď ukáže, co je třeba před vstupem na trh doladit.
Od chytré knihovny k ambulantnímu systému Doktůrek
Na začátku byla představa chytré knihovny, ve které by lékař hledal doporučené postupy a odborné zdroje. Inteligentní nástroje by při přípravě odpovědí využívaly také zdravotní údaje konkrétního pacienta.
„Potřebovali jsme ale nástroj propojit s elektronickou dokumentací, kterou už lékař vede. Jinak by musel údaje o pacientovi zadávat znovu,“ vysvětluje Jan Chromec. U systémů, se kterými se setkávali, naráželi na obtížné získávání dat a napojování dalších služeb. Hrozilo, že lékaři přidají další aplikaci a s ní další ruční přenášení informací.
Původní myšlenka proto přerostla v Doktůrka, ambulantní informační systém (AIS) pro praktické lékaře. Ten má být základem pro další chytré funkce i propojení s nástroji jiných dodavatelů.

Zkušenost z ordinace se mění v zadání
Podnět přinesla také Annina praxe. Dříve pracovala v radiologii a jako Medical Director firmy Carebot, která do nemocnic zaváděla AI pro rentgenové snímky. Po mateřské dovolené se začala věnovat praktickému lékařství. Při práci se softwarem viděla, kolik kroků by jí mohl kvalitní informační systém ušetřit.
„Z vlastní praxe dokážu popsat, jak má systém lékaři pomáhat a kde nemá být ani klik navíc. U vykazování nebo organizace ordinací ale potřebujeme i zkušenosti dalších kolegů, kteří nám nadšeně radí“ říká Anna Chromcová.
Na prvním nápadu začali pracovat v listopadu 2025. Na jaře následujícího roku se soustředili na samotný AIS a upravili složení týmu. Jeho kapacitu Jan v době rozhovoru odhadoval na čtyři a půl až pět plných úvazků, rozdělených mezi více lidí. Dnes Jan vede firmu i technický vývoj, Anna má na starosti medicínskou stránku.
Vibecodující lékařka
Anna si pomocí AI a zadání v běžném jazyce připravuje prototypy funkcí. Tento způsob programování, označovaný jako vibecoding, jí umožňuje ukázat vývojářům svou představu a s dalšími lékaři ověřit, zda jim navržený postup vyhovuje.
„Dříve býval problém developerům svoji myšlenku předat, když nemluvím jejich jazykem,“ popisuje. Jan v tomto přístupu vidí překladač mezi uživatelem a vývojářem.
„Pro zkoušení máme oddělenou verzi, kam dávám svoje nápady, aby vývojáři viděli, čeho chci docílit,“ vysvětluje Anna.
Výsledné řešení pak zpracovává vývojový tým, který kód také kontroluje a testuje. Jan předtím ve firmě Digiteq Automotive vedl testování softwaru pro automobily. Součástí vývoje je i průběžná tvorba technické dokumentace. Systém musí být precizní – chyba v běžném provozu by totiž zatížila lékaře i zákaznickou podporu.
AI tam, kde má smysl
Na otázku, jak moc AI zapojují do samotných funkcí Doktůrka, Jan odpovídá: „Co nejméně, paradoxně.“
Kde lze úkol vyřešit podle jasných pravidel nebo výpočtem, postupují právě tak. AI chtějí využívat například k řízení složitějšího postupu, při kterém se zapojuje několik funkcí systému. Důležité pro ně je, aby mohli ověřit, co systém provedl a s jakým výsledkem. Vyfocenou nebo naskenovanou zprávu odjinud systém přečte a navrhne z ní diagnózy, léky a laboratorní hodnoty. Kód převezme, jen když ho ověří v národním číselníku, jinak ho nechá jako text. Do karty jde návrh až po potvrzení lékařem.
Vedle běžné agendy systém už doplňuje do tiskopisů údaje z dokumentace a počítá ukazatele zdravotních rizik. Kontrolu lékových interakcí chystají. U modulů pro podporu klinického rozhodování počítají s certifikací jako zdravotnický prostředek třídy IIa.

Lékaři chtějí jednodušší vykazování
Vykazování péče patřilo do návrhu Doktůrku od začátku. Rozhovory s lékaři pak pomohly upřesnit, kde by měl systém nabídnout větší pomoc. Opakovaně zmiňovali vrácené dávky od pojišťoven, na jejichž opravu během provozu nezbývá čas.
„Sledování pravidel a jejich změn, které neustále přicházejí, přidává lékařům další mentální zátěž. Kdyby se v těchto věcech mohli více spolehnout na systém, zbylo by jim víc času na medicínu,“ říká Anna Chromcová.
Z textu zápisu systém navrhne kód diagnózy i výkony a ukáže, kolik ordinace za návštěvu dostane. Výkon, který by pojišťovna odmítla, označí ještě před odesláním dávky, i s důvodem a pravidlem, ze kterého to plyne.
Nemusí vyvíjet všechno sami
Autoři jednají s dodavateli nástrojů pro komunikaci s pacienty a automatické pořizování lékařských zápisů. Propojením chtějí omezit dvojí vedení kalendářů i opakované zadávání údajů o pacientovi.
„Víme, že nedokážeme vyrobit všechno sami a tak dobře jako firma, která se konkrétní problematice věnuje samostatně,“ říká Anna Chromcová. „Naším cílem je proto dělat dobře AIS a služby s tím spojené a vytvořit systém, který bude připravený na jakoukoliv chytristiku, která v budoucnosti přijde.”
Do budoucna by si lékaři mohli služby vybírat a zkoušet podobně jako aplikace v telefonu. Podoba nabídky bude záviset na dohodách s partnery. Pro výměnu dat využívají HL7 FHIR, pro sjednocení jejich významu počítají se SNOMED CT a LOINC.
Čím chtějí přesvědčit první ordinace
Prvním uživatelům chtějí nabídnout možnost ovlivnit podobu systému ještě během jeho vzniku. K rychlé reakci na jejich podněty má přispět přímý kontakt s vývojovým týmem.
Dostupnou zákaznickou podporu vnímají jako další příležitost, jak se na trhu prosadit. Chtějí ji rozvíjet společně s produktem a počítají s tím, že si vyžádá peníze i lidi.
Důvodem ke změně systému má být především úspora každodenní práce. Při testování potřebují ověřit, kolik času Doktůrek ordinaci ušetří, jak ovlivní její náklady a zda přínosy vyváží nároky spojené s přechodem.
Data ze stávajícího systému do Doktůrku převedou a celý tým ordinace zaškolí. Svá data si lékař může kdykoli vyexportovat ve standardním formátu.
Od bety k běžnému dni v ordinaci
Před zahájením ostrého provozu musí systém zvládnout běžný pracovní den ordinace, od dokumentace přes recepty až po vykazování. Dlouhodobé souběžné vedení dvou systémů by lékařům přidávalo práci.
Vedle vývoje proto autoři řeší financování a přípravu prodeje. Hledají investora, který jim pomůže rozvoj urychlit a bude se chtít podílet na směřování projektu.
Beta testování již běží. Připomínky lékařů mají pomoci doladit systém před ostrým provozem, se kterým počítají v prvním čtvrtletí 2027.
„Věřím tomu, že když se věci udělají chytře, není to nezvládnutelné,“ uzavírá Anna Chromcová.
Petr Moláček, digitalhealth.cz
