Zástupci Ministerstva zdravotnictví (MZČR) v uplynulých měsících naznačili zvýšenou ochotu otevřeně a vstřícně diskutovat na konferencích, workshopech a obdobných veřejných setkáních k problematice digitalizace zdravotnictví. Po dosavadních rozpačitých výsledcích a velmi mírném pokroku je to vítaná změna. Je možné vnímat to tak, že státní úřad postupně opouští pozici osvíceného monarchy, který jediný rozhodne kdy a co udělat, přičemž taky sám vyčerpá dostupné finanční zdroje.
Další možnost tříbit názory a hledat cesty přijde 14. května 2024 na konferenci Digitalizace zdravotnictví 2024 v Senátu Parlamentu České republiky. Pod záštitou vrcholné instituce snad nebudou zaznívat jen referáty a plány s řešením dílčích problémů a více či méně krátkodobých projektů jednotlivých institucí. Měly by zaznít prezentace zásadních změn a koncepčního přístupu k digitalizaci zdravotnictví jako podmínce udržitelnosti systému.
Využili jsme některá z dosud zpracovaných expertních stanovisek a pokusíme se nastínit návrhy k řešení dlouhodobě opomíjených nedostatků v postupu digitalizace.
- Vytvoření instituce, disponující klíčovými kompetencemi k řízení digitalizace zdravotnictví
Výstupem projektu Strengthening the capacity of the Ministry of Health to establish national eHealth centre, realizovaného mezinárodním týmem za účasti zástupců MZČR pod vedením společností aed, finacovaného ze Structural Reform Support Programme, bylo doporučení vyčlenit Národní centrum elektronického zdravotnictví mimo strukturu úřadů státní správy. V návaznosti na zahraniční dobré praxe (např. Medcom-Dánsko) založit samostatnou organizaci s vlastním přiměřeným a udržitelným rozpočtem, formulovat dlouhodobé cíle, vytvořit podmínky pro personální vybavení se specializovanou odborností.
Dosavadní schéma, kdy Národní centrum elektronického zdravotnictví je podřízeno Ministerstvu zdravotnictví, nedává možnost budovat dlouhodobě stabilní a odborně fundovanou organizaci s kapacitami schopnými pokrýt celou šíři problematiky digitalizace zdravotnictví.
- Založení široké poradní skupiny (platformy otevřené spolupráce), která by měla za cíl koordinovat vznik strategie digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb
Doporučením č. 1 z dokumentu POZICE PACIENTŮ K ELEKTRONIZACI ZDRAVOTNICTVÍ, zpracovaného Aliancí pro telemedicínu a ddigitalizaci zdravotnictví a sociální péče (ATDZ), je posílit úlohu Národního centra elektronického zdravotnictví zřízením odborného poradního orgánu, soustřeďujícího postoje a potřeby významných zúčastněných stran, tj. odpovědných státních orgánů, poskytovatelů zdravotní péče, pacientských organizací, IT sektoru, zdravotních pojišťoven, lékařů, lékárníků, právníků a dalších odborníků (standardizace, ochrana osobních údajů, kyberbezpečnost, AI, výzkum a další relevantní oblasti).
Takto postavený koordinační orgán by zajistil širokou základnu k formulaci potřeb všech zúčastněných stran a jejich zařazení do dlouhodobé strategie, zpracované v nejkratším možném horizontu. Vyloučil by dosavadní fragmentaci postupu, plynoucí z aktivit různorodě sestavených pracovních skupin v rámci MZČR.
- Zajištění dostatečného a dlouhodobě udržitelného financování k naplnění strategie digitalizace zdravotnictví
Do třetího pilíře Návrhů a doporučení k efektivní implementaci EHDS v ČR odborného stanoviska Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) v kontextu digitální transformace kardiologie a systémových změn zdravotního systému v České republice zařadil řešitelský tým ATDZ doporučení rozšířit kategorie příjemců podpory z dotačních titulů ESIF a NPO tak, aby byly dostupné širší skupině příjemců. Spolu s tím vyjasnit, z jakých zdrojů budou pokryty náklady účastníků systému na udržitelnost služeb digitalizace.
Je nepochybné, že strategie digitalizace zdravotnictví bude vyžadovat dodržení posloupnosti a rozsahu cílů v exaktně stanoveném horizontu realizace. K tomu musí být dedikovány konkrétní a přiměřené finanční zdroje, přičemž není možné spoléhat pouze na financování z dotací EU, respektujících odlišnou strukturu cílů a intervalů čerpání.