Jak přesné jsou vaše chytré hodinky, na které se spoléháte? Výzkum přináší překvapivé odpovědi

Nositelné technologie, jako jsou chytré hodinky, fitness náramky nebo třeba náramky monitorující spánek, se staly neodmyslitelnou součástí našich životů. Tato zařízení, která neustále sledují naše kroky, srdeční tep, spánek, stres nebo dokonce i náladu, si získala oblibu u desítek milionů lidí po celém světě. Podle odhadů by globální trh s nositelnými technologiemi mohl do roku 2030 dosáhnout hodnoty až 186 miliard USD, což jasně ukazuje, jak velký je zájem o tato zařízení.

Výzkum a nositelné technologie: Výhody a výzvy

Nositelné technologie přinášejí revoluci nejen do našich každodenních životů, ale také do oblasti zdravotnického vědeckého výzkumu. Díky nim mohou vědci sbírat data od uživatelů přímo z jejich reálného života, a to často bez toho, aby účastníci studií museli svůj běžný denní režim opouštět. Během pandemie COVID-19 se nositelná elektronika stala v mnohých řešeních cenným nástrojem pro sledování zdravotního stavu obyvatel, a dokonce pomáhala v boji proti šíření viru. Některé výzkumy také naznačují, že chytré hodinky by mohly pomoci odhalit závažná onemocnění, jako je například fibrilace srdečních síní.

Přes všechna tato pozitiva však existuje stále mnoho otázek ohledně přesnosti těchto zařízení. A právě na to se zaměřuje stále rostoucí oblast výzkumu. Přesné měření je zásadní jak pro vědce, kteří potřebují spolehlivá data pro své studie, tak pro lékaře, kteří na základě těchto údajů dělají důležitá rozhodnutí při péči o pacienty, ale i pro jednotlivce, kteří se spoléhají na výsledky svých zařízení při denním sledování svého zdraví a fyzické kondice.

Jak přesná jsou chytrá nositelná zařízení?

Nositelné technologie se postupně stávají standardem nejen mezi běžnými spotřebiteli, ale také v klinických studiích. Například hodinky Apple Watch, Fitbit, Garmin nebo Samsung a další jsou nyní používány ve stovkách studií, které zkoumají jejich schopnost měřit různé biometrické údaje. Výsledky těchto studií jsou však často nejednoznačné.

Například měření srdeční frekvence chytrými hodinkami se obvykle považuje za poměrně přesné, s průměrnou odchylkou okolo ±3 %. Pokud jde ale o složitější metriky, jako je aerobní kapacita nebo energetický výdej, chyby mohou být výraznější. Studie ukázaly, že některá zařízení mohou nadhodnocovat VO2max (maximální objem kyslíku, který je tělo schopno využít) až o ±15 %, což může mít vliv na interpretaci fyzické kondice. Měření spánku zase často vykazuje tendenci celkovou dobu spánku spíše nadhodnocovat, což může zkreslovat skutečnou kvalitu odpočinku.

Obrázek 1: Hodnocené parametry nositelných zařízení a jejich výsledky

Proč je přesnost naměřených hodnot důležitá?

Přesnost dat shromážděných nositelnými zařízeními ovlivňuje mnoho faktorů. Může se jednat o různé algoritmy a charakteristiky sensorů používané jednotlivými výrobci, fyzické charakteristiky uživatelů (jako je věk nebo barva kůže), ale i o to, jakým způsobem a jak dlouho jsou zařízení nošena. Navíc dynamika odvětví nositelných technologií – neustálé zavádění nových zařízení, vývoj sensorů, aktualizace softwaru a vylepšování algoritmů – činí z validace těchto zařízení neustálý a složitých proces.

To je důvod, proč mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní federace sportovní medicíny (FIMS), usilují o zavedení globálních standardů pro nositelná zařízení. Evropská iniciativa INTERLIVE se například zaměřuje na tvorbu doporučení, standardů a metrik pro hodnocení přesnosti těchto technologií.

Jak tedy dál?

Ačkoliv nositelné technologie přinášejí mnoho užitečných možností, je stále zřejmé, že jejich přesnost je oblastí, která vyžaduje další výzkum. Z více než 300 zařízení, která byla zkoumána, byla validována pouze malá část z nich. Například z celkem 310 sledovaných zařízení bylo pro některé biometrické údaje validováno pouze 11 % z nich. Tento nízký podíl naznačuje, že před námi stojí ještě dlouhá cesta k plné důvěře v data poskytovaná těmito zařízeními.

Cílem výzkumu bylo také překlenout propast mezi rychle se vyvíjejícími technologiemi a pomalejším akademickým výzkumem. Například „živé“ systematické přehledy by mohly umožnit neustálou aktualizaci vědeckých poznatků v reálném čase, což by zajistilo, že rozhodnutí založená na těchto datech budou co nejpřesnější.

Nositelné technologie nám poskytují neuvěřitelné možnosti, jak sledovat a zlepšovat naše zdraví. Aby však mohly naplno využít svůj potenciál, je nezbytné zajistit jejich přesnost a spolehlivost. A právě na tom pracují vědci po celém světě, aby nám přinesli co nejpřesnější data, na která se můžeme spolehnout.

Petr Moláček, digitalhealth.cz

Zpracováno dle studie kolektivu autorů University College Dublin, Trinity College Dublina University of Medicine and Health Sciences

• LinkedIn