Letošní DMEA 2026 v Berlíně ukázala, že evropské digital health se posouvá od obdivu technologií k provozní realitě. Ještě nedávno dominovala AI pro kliniku, diagnostiku a rozhodovací podporu. Letos byl obraz jiný. Méně medicínského wow efektu, více dokumentace, dat, bezpečnosti, workflow a ekonomiky provozu. Technologie už nestačí předvádět. Musí obstát v praxi.
Interoperabilita už není slogan. Je to hlavní bojiště
Interoperabilita patřila letos na DMEA k nejčastěji skloňovaným slovům. V praxi to znamená, že si systémy musí umět bezpečně předávat data a dál s nimi pracovat. V evropském zdravotnictví je to základní podmínka. Bez ní zůstane digitální proměna jen souborem izolovaných projektů. DMEA letos ukázala, že skutečný posun závisí na schopnosti propojit staré i nové systémy do jednoho funkčního celku.
Německo digitalizuje velký a roztříštěný systém
Německo je pro tuto debatu mimořádně zajímavé. Jde o zemi s desítkami milionů pojištěnců, 93 zákonnými zdravotními pojišťovnami a velmi roztříštěným dodavatelským prostředím. Jen v ambulantním sektoru funguje dle agentury gematik pro vykazování a fakturaci péče více než 125 softwarových systémů. Právě v takovém prostředí se ukazuje, že digitální zdravotnictví nestojí na jedné aplikaci. Stojí na schopnosti sjednotit pravidla na trhu, který je historicky roztříštěný. Více dat najdete v Infoboxu
| Německý zdravotnický systém v číslech dle Nationale Agentur für Digitale Medizin | gematik – 84 milionů obyvatel – 90 % populace ve veřejném zdravotním pojištění – 10 % v soukromém zdravotním pojištění – 93 zákonných zdravotních pojišťoven – cca 1 900 nemocnic – cca 110 000 ambulantních praxí – cca 38 000 zubních ordinací – cca 18 000 lékáren – cca 437 000 lékařů – cca 5,7 milionu zdravotnických pracovníků |
Warken: Německo nechce šetřit na digitalizaci, ale s její pomocí
Důležitým politickým momentem letošní DMEA byla keynote spolkové ministryně zdravotnictví Niny Warken. Nepředstavila digitalizaci jako technologický doplněk ani jako modernizační ozdobu systému. Mluvila o ní jako o nástroji, který má zdravotnictví pomoci zvládnout demografický tlak, nedostatek pracovníků i finanční napětí. Vyslala tím jasný signál. Německá cesta se už nemá obhajovat modernizační rétorikou, ale ekonomickou a systémovou nutností.
ePA se mění v infrastrukturu zdravotnictví
Klíčovým příkladem této proměny je elektronická pacientská dokumentace ePA. V Německu už nejde jen o další digitální službu pro pojištěnce. Stává se základní infrastrukturou systému. U zákonně pojištěných vzniká automaticky a od října 2025 je její používání povinné pro všechny ordinace a lékárny.
To je podstata německého posunu. ePA není jen digitální složka pro ukládání dokumentů. Má být společným datovým základem pro eRecept, sdílení nálezů, medikační přehledy, bezpečnější komunikaci mezi poskytovateli i další vrstvy digitální péče a výzkumu. Německo se tak posouvá od otázky, zda zdravotnictví digitalizovat, k otázce, na jaké infrastruktuře má stát jeho další rozvoj.
Klinická AI letos ustoupila. Do popředí šel provoz
Klinická AI letos z DMEA nezmizela, ale už nebyla hlavním magnetem. Do popředí se dostala AI, která pomáhá organizacím zvládat dokumentaci, administrativu, práci s daty, finance a koordinaci workflow. Tato řešení mají v evropském prostředí rychlejší návratnost, menší regulační nejistotu a snazší cestu do praxe než nástroje určené přímo pro klinickou diagnostiku. Klinická AI nekončí. Jen opouští fázi euforie. Teď budou rozhodovat validace, integrace do systémů, úhrady a regulace.
EHDS bude testem architektury, rozpočtů i přežití části trhu
DMEA letos ukázala problém, který čeká celou Evropu. Skutečný posun nastane ve chvíli, kdy se podaří propojit systémy, nastavit pravidla přístupu k datům a převést technologii z pilotu do běžné péče. Proto se letos tolik mluvilo o EHDS. Ne jako o vzdáleném bruselském projektu, ale jako o testu připravenosti trhu. Pro mnoho organizací nepůjde jen o formální splnění nové regulace, ale o nákladnou a organizačně náročnou přestavbu architektury, standardů i odpovědnosti. A právě zde může EHDS trh výrazně pročistit. Část firem nemusí být schopna potřebné úpravy profinancovat. Pro slabší hráče tak nepůjde jen o technickou výzvu, ale o otázku přežití.
Co si z letošní DMEA 2026 odnést pro Česko
Německo je v této debatě o jednu důležitou fázi dál. Buduje ePA jako základní datovou infrastrukturu a ukazuje, že skutečný posun začíná teprve ve chvíli, kdy se digitální služby opřou o společný provozní základ. Český systém digitálních služeb NCEZ sice od začátku roku 2026 vstupuje do ostrého provozu, ale praktická integrace do nemocničních a ambulantních systémů bude ještě vyžadovat čas, investice a technické kapacity.
Berlín letos nepůsobil jako veletrh technologických hraček. Spíš jako přehlídka digitální dospělosti. Ta je méně líbivá než dřívější sliby o revoluci, ale o to důležitější pro reálný provoz. Evropa už AI ve zdravotnictví neobdivuje z dálky. Začíná ji integrovat a posuzovat podle toho, zda skutečně unese každodenní realitu systému.
Právě tady je pro Česko nejdůležitější lekce z letošního Berlína. Digitální zdravotnictví nezačíná u nové aplikace ani u další služby. Začíná u schopnosti propojit starý a roztříštěný systém tak, aby data, pravidla i odpovědnost konečně držely pohromadě.
Petr Moláček, digitalhealth.cz