Nádorová onemocnění se stala aktuální globální zdravotní výzvou, která nehledí ani na pohlaví ani socioekonomický status pacientů. V České republice, podobně jako v mnoha jiných zemích, se rakovina stala druhou nejčastější příčinou úmrtí a každý rok její prevalence stoupá. Na druhou stranu, díky tomu tak jak se onkologická léčba vyvíjí, je mortalita celkově stabilizovaná a u řady diagnóz začala s rozvojem léčby a programů prevence dokonce klesat.
Rakovina se dnes léčí širokou škálou metod, od chirurgických zákroků a chemoterapie až po moderní formy, jako je imunoterapie, cílená biologická léčba nebo využití nanotechnologií. A ačkoli tyto léčby znamenají pro mnoho pacientů pokrok a naději, často přinášejí i nepříjemné fyzické i psychické následky.
Onkologická léčba se na kvalitě života všech pacientů každopádně podepíše. Boj s rakovinou může jednak výrazně omezit jejich schopnost vykonávat běžné denní činnosti a zkomplikovat tak samotný proces léčby. Soudobý lékařský výzkum ale přinesl nové nadějné postupy, které situaci pacientů mohou významně zlepšit. Klinické studie a výzkum také ukazují, že v rehabilitaci po nádorovém onemocnění může hrát klíčovou roli odborně vedená fyzická aktivita. Ta pacientům pomůže snižovat zátěž spojenou s léčbou.
K řízení a dohledu fyzických aktivit, jako součásti onkologické léčby, může dnes významně pomoci telemedicína. S jejím využitím může odborně vedený pravidelný pohyb a cvičení pomoci pacientům zvládnout náročnou léčbu, zlepšit jejich kvalitu života a podpořit proces rekonvalescence.
V Česku se využitím telerehabilitace k řízení fyzických aktivit k podpoře onkologické léčby úspěšně zabývají primářka MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. a MUDr. Bc. Marie Tichá z Oddělení fyziatrie a léčebné rehabilitace fakultní nemocnice Bulovka a technici z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Dnes se své praxi nejvíce zaměřují na rehabilitaci pacientek podstupujících onkogynekologické a urogynekologické operace. Využití telerehabilitace rozvíjí multidisciplinární tým odborníků z Bulovky a ČVUT i pro další oblasti, jako jsou například pacientky s karcinomem prsu nebo ortopedičtí pacienti.
Telerehabilitace slouží také k prehabilitaci, neboli k přípravě pacienta na léčbu nebo operaci. Prehabilitace se často provádí před plánovanými náročnými chirurgickými zákroky. Cílem prehabilitace je zvýšit fyzickou kondici pacienta, posílit jeho imunitní systém a zlepšit psychickou pohodu před zákrokem.
Telerehabilitace, jako jedna z možností uplatnění obecné telemedicíny, je poskytování rehabilitačních služeb na dálku pomocí komunikačních technologií. Může být použita k poskytování fyzioterapie pacientům, kteří nejsou schopni docházet do rehabilitačního centra. Fyzioterapeut může pacientovi pomoci s cvičením a nácvikem pohybových dovedností prostřednictvím videohovoru a dalších technologií jako například VR nebo IoT či AI.
Dosavadní praktické zkušenosti lékařek z Bulovky ukazují, že rehabilitace s využitím pohybových aktivit má u pacientů pozitivní vliv nejen na zlepšení jejich fyzických funkcí, ale také dochází k redukci únavy a psychických dopadů souvisejících s nádorovým onemocněním. Ostatně i další dostupné studie prokazují, že odborně vedená fyzická aktivita je zcela bezpečná pro pacienty během všech fází léčby rakoviny i po ní. Pro pacienty s nádorovým onemocněním je na základě těchto zjištění třeba vyvíjet individualizované cvičební programy. Ty musí odpovídat typu a stádiu onemocnění, včetně pacientových potřeb i pocitů a to tak, aby se předešlo demotivaci, inaktivitě, invaliditě a dalšímu zhoršení kvality života. Odrazovým můstkem pro širší využití telerehabilitace byla pandemie COVID-19, kdy se vzdálená podpora pacientů významně osvědčila v onkologické rehabilitační medicíně. Telerehabilitace má potenciál oslovit i širší skupiny obyvatel včetně pacientů s těžším funkčním postižení, kteří nemohou docházet na osobní terapie. Výhodou je také její dostupnost při omezené kapacitě klasické ambulantní fyzioterapie.
Petr Moláček