Zkušenosti v britských nemocnicích ukazují, že umělá inteligence ve zdravotnictví nemusí začínat u velkých diagnostických modelů. Jedním z nejrychleji využitelných míst je klinická dokumentace. Automatický přepis rozhovoru, návrh anamnézy, strukturování lékařské zprávy a napojení na nemocniční systémy mohou vrátit zdravotníkům část času, který dnes ztrácejí administrativou. Pro české nemocnice je to důležitá lekce. Digitalizace nebude úspěšná jen tím, že vzniknou nové portály a registry. Uspěje ve chvíli, kdy začne pomáhat přímo v ambulanci, na oddělení a u lůžka pacienta.
Kapitoly článku
AI nemusí začínat diagnózou
Debata o umělé inteligenci ve zdravotnictví často míří k atraktivním příkladům. Modely čtou snímky, hledají rizikové pacienty, vyhodnocují laboratorní data nebo pomáhají v diagnostice. Jenže nemocnice dnes netrápí jen klinická nejistota. Trápí je také provozní únava.
Lékaři a sestry tráví příliš mnoho času zápisem, přepisem, dohledáváním a kopírováním údajů mezi systémy. Vznik klinického záznamu je přitom nenápadné místo, kde se láme efektivita celého provozu. Pokud lékař po skončení ambulance ještě hodinu dopisuje zprávy, nejde jen o administrativní problém. Jde o ztracenou kapacitu, pozornost a energii.
Britská lekce: nejdřív ulevit lékaři
Britský National Health Service má proti českému prostředí jednu výhodu. Jde o centralizovanější veřejný systém, ve kterém lze digitální priority prosazovat jinak než v české mozaice zřizovatelů, nemocničních informačních systémů, lokálních rozpočtů a rozdílné digitální zralosti.
Konkrétní provozní oporu nabízí oxfordský pilot, v němž 87 procent uživatelů uvedlo úsporu času na administrativních úkolech, nejčastěji jednu až deset minut na interakci mezi pacientem a zdravotníkem.
České nemocnice nejsou jednotný celek. Některé mají moderní IT architekturu, integrační platformy a silné týmy. Jiné stojí na starších systémech, uzavřených rozhraních a omezených kapacitách. Rozdíl mezi fakultní, krajskou, městskou nebo specializovanou nemocnicí může být v digitalizaci velmi výrazný.
Dokumentace není jen text. Je to datová vrstva péče
Poučení z britské zkušenosti proto nespočívá v kopírování konkrétního modelu. Důležitější je změna pohledu. AI asistovaná tvorba klinického záznamu nemá být jen administrativní výstup na konci péče. Má být součást datové vrstvy, ve které vzniká klinická informace použitelná pro další procesy.
Pokud se jednou zachycený údaj uloží jen jako volný text, jeho další využití je omezené. Pokud je od začátku strukturovaný, může sloužit pro vykazování, kódování, žádanky, eRecepty, registry, kvalitu péče, výzkum i telemedicínské sledování.
Oxfordský pilot AI asistované tvorby klinického záznamu v číslech
Oxford University Hospitals NHS Foundation Trust testoval od července do listopadu 2025 ambientní hlasovou technologii (AVT – Ambient Voice Technology), označovanou také jako AI scribing. Tyto nástroje zachytí rozhovor zdravotníka s pacientem a pomocí umělé inteligence z něj připraví přepis, klinické shrnutí nebo návrh zápisu.
Pilot organizoval digitální inovační tým TheHill. Testovány byly čtyři nástroje Accurx Scribe, Heidi, Lyrebird Health a TORTUS. Zapojilo se 136 lidí napříč více odděleními a dohromady vzniklo 160 zaznamenaných použití.
Úsporu času na administrativě uvedlo 87 procent uživatelů. Nejčastějším přínosem byla úspora jedné až deseti minut na jednu interakci mezi pacientem a zdravotníkem. U 81,5 procenta zaznamenaných kontaktů uživatelé souhlasili nebo silně souhlasili s tím, že technologie vytvořila přesný záznam setkání a domluvených výstupů. Téměř 70 procent účastníků hodnotilo kvalitu diktování jako výbornou nebo dobrou.
S použitím technologie během pilotu souhlasilo 99,7 procenta pacientů. Výsledky naznačují, že AI asistovaná tvorba klinického záznamu může snížit administrativní zátěž, pomoci zdravotníkům více se soustředit na pacienta a dodat podklady pro budoucí nákup podobných řešení.
Podobné piloty mohou být důležité i pro české nemocnice. Umožní měřit nejen technologickou novost, ale skutečný dopad na čas, kvalitu záznamu a práci zdravotníků.
Zdroj: Digital Health, NHS pilot of AI scripting tech reduced admin time for 87% of users, 25. února 2026
Česká infrastruktura vzniká, ale efekt musí přijít do provozu
Česko už není na začátku elektronizace zdravotnictví. Vzniká právní rámec, nové služby eHealth i strategie pro propojení pacienta, poskytovatelů a zdravotnických dat. Z pohledu nemocnice ale zůstává rozhodující jiná otázka. Kdy se tato infrastruktura projeví v práci lékaře v ambulanci, na oddělení nebo na urgentním příjmu. Právě zde má AI asistovaná tvorba klinického záznamu význam. Nepůsobí na okraji systému. Vstupuje přímo do místa, kde vzniká klinický záznam.
Podpora práce, ne autonomní medicína
V českém prostředí bude nutné přesně vysvětlovat, co AI asistovaná dokumentace dělá a co nedělá. Není to diagnostická AI. Není to lékař v počítači. Není to nástroj, který má sám rozhodovat o léčbě.
Je to podpůrná vrstva, která pomáhá zachytit a uspořádat informace. Může převést řeč na text, vytvořit návrh anamnézy, navrhnout strukturu zprávy, doplnit formulář nebo upozornit na neúplné údaje. Odpovědnost za obsah dokumentace ale zůstává na zdravotníkovi a poskytovateli.
Toto rozlišení bude zásadní i regulatorně. U každého řešení bude rozhodovat účel použití. Jinak se posuzuje administrativní podpora, jinak software ovlivňující klinické rozhodování a jinak zdravotnický prostředek. Nemocnice proto nemohou nástroje pro AI asistovanou tvorbu klinického záznamu nakupovat jako běžný kancelářský software. Musí řešit práci se zdravotnickými daty, kyberbezpečnost, auditovatelnost, integraci, práva pacienta a odpovědnost za záznam.
Kde začít v českých nemocnicích
Česká cesta by měla začít tam, kde je dokumentační zátěž vysoká, přínos rychle měřitelný a riziko dobře řiditelné. Vhodnými místy jsou ambulance s velkým počtem kontaktů, urgentní příjmy, propouštěcí zprávy, specializované poradny pro chronické pacienty a telemedicínské služby. V těchto provozech se opakují podobné typy údajů, vzniká velké množství záznamů a každá úspora času se rychle projeví.
Nemocnice by měly vědět, kolik času jejich lékaři tráví dokumentací před zavedením nástroje a po něm, jak rychle se uzavírají zprávy, zda klesá počet chyb, zda se zlepšuje kvalita dat a jak změnu vnímají zdravotníci.
Pro AI asistovanou tvorbu klinického záznamu to může být klíčové. Pokud má poskytovatel zdravotní péče o takovém řešení uvažovat vážně, bude chtít důkaz, že nejde jen o technologickou novinku, ale o nástroj s měřitelným provozním dopadem.
Méně efektní, ale možná důležitější AI
Britské nemocnice ukazují směr, který může být pro Česko velmi užitečný. Umělá inteligence nemusí vstupovat do nemocnice jen jako velký diagnostický systém. Může přijít i jako tichý pomocník v dokumentaci, který lékařům vrací čas a nemocnicím použitelná data.
Pro každodenní provoz to může být méně efektní než algoritmus odhalující vzácnou diagnózu, ale možná důležitější. Česká digitalizace dnes řeší portály, registry, telemedicínu, interoperabilitu i nástup AI. Skutečná změna ale přijde až tehdy, když se tyto vrstvy propojí s konkrétní potřebou lékaře, sestry a nemocničního provozu.
Otázka proto nezní, zda české nemocnice začnou AI používat. Už začaly. Důležitější je, zda ji nasadí tam, kde opravdu uleví práci a současně zlepší kvalitu dat. AI asistovaná tvorba klinického záznamu je právě takové místo. Je měřitelná, bolestivá pro zdravotníky a strategická pro další generaci digitálního zdravotnictví.
Britská zkušenost je proto cenná ne jako návod ke kopírování, ale jako připomenutí, že digitalizace nezačíná v prezentacích ani v tiskových zprávách. Začíná ve chvíli, kdy lékař po rozhovoru s pacientem nemusí znovu psát to, co už jednou zaznělo.
Petr Moláček, digitalhealth.cz