Kapitoly článku
Od slibů k termínům a povinnému používání
Konference Digitalizace českého zdravotnictví 2026 ukázala, že české eHealth projekty dostávají konkrétní termíny. Úvodní panel 4. června 2026 zároveň připomněl, že skutečný úspěch digitalizace se nebude měřit počtem nových systémů, ale tím, zda pacient přestane nosit papíry mezi lékaři. V debatě vystoupili ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel NCEZ Petr Foltýn a Michal Opatřil z Ministerstva zdravotnictví.
České zdravotnictví se dostává do fáze, kdy už nestačí mluvit o aplikacích, registrech a portálech. Rozhodující bude, zda se podaří propojit data, služby, poskytovatele a legislativu tak, aby změnu poznal pacient i každodenní provoz ordinací a nemocnic.
Adam Vojtěch připomněl, že české zdravotnictví už má za sebou eRecept, projekty z Národního plánu obnovy i rozvoj EZ Karty. Další krok ale bude náročnější. Ministerstvo chce zrychlit tempo a připravuje legislativní změny, které mají digitálním službám dát jasnější pravidla i povinné využití v praxi.
Dva milníky této dekády
Z úvodní debaty vyplynuly dva hlavní milníky. Prvním je 1. červenec 2027, kdy má nastoupit povinné vystavování části eŽádanek, konkrétně pro konziliární, zobrazovací a fyzioterapeutické žádanky. Laboratorní eŽádanky mají následovat v roce 2028. Druhým milníkem je 1. leden 2029, který je spojován s povinným vedením zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. Právě období 2029 až 2030 tak může být klíčovou fází přechodu českého zdravotnictví do běžného digitálního provozu.
Rozdíl mezi eŽádankami a elektronickou dokumentací dobře ukazuje i rozdíl mezi systémovým a pacientským přínosem digitalizace. Podle Adama Vojtěcha mohou být eŽádanky zásadní hlavně pro řízení kapacit, sledování toku pacientů, čekacích dob a návaznosti péče. Pacient ale nejvíce pocítí až elektronickou dokumentaci. Tedy okamžik, kdy zprávy, nálezy a doporučení přestanou putovat mezi ordinacemi na papíře, v obálce nebo přes samotného pacienta.
Interoperabilita není jen výměna dat
Interoperabilita byla jedním z hlavních témat panelu. Adam Vojtěch mluvil o potřebě národních standardů, jednotného jazyka a standardizované dokumentace. Petr Foltýn upozornil na roztříštěnost prostředí a nutnost napojit dílčí řešení na centrální systémy. Michal Opatřil přidal personální rozměr. Digitalizace nestojí jen na systémech. Podle něj je 80 procent projektu o lidech a českému zdravotnictví chybí odborníci například na FHIR.
Smyslem interoperability proto nejsou formuláře, portály ani samotná výměna dokumentů. Jde o to, aby se potřebné informace dostaly ve správný čas ke správnému odborníkovi, péče na sebe navazovala a pacient nemusel suplovat komunikaci mezi poskytovateli. Skutečným přínosem je lepší rozhodování lékaře, méně zbytečných vyšetření a systém, který včas ukáže, kde se péče zadrhává.
NCEZ zůstává pod ministerstvem, ale má posílit
Důležitým kontextem debaty je další směřování Národního centra elektronického zdravotnictví. NCEZ zůstane součástí Ministerstva zdravotnictví jako specializovaný odbor resortu. Ministerstvo tím chce zachovat přímou vazbu centra na strategické řízení digitalizace, zároveň však počítá s jeho odborným, personálním a technologickým posílením.
Součástí nového modelu má být spolupráce s Fakultní nemocnicí Ostrava, kde vznikne silnější odborné a technologické zázemí. To má pomoci zejména s dostupností IT specialistů, personální stabilitou a provozem klíčových digitálních služeb pro občany i zdravotníky.
Petr Foltýn připomněl, že obsah ani cíle transformační strategie elektronického zdravotnictví se nemění. Mezi nejbližší priority patří eŽádanky, legislativní vymezení základních pojmů a příprava prostředí pro interoperabilitu. Role NCEZ se tak posouvá od metodik a strategií k dlouhodobému řízení, provoznímu zajištění a implementaci národních digitálních služeb.
Digitalizace jako provozní změna
Úvodní panel ukázal, že česká digitalizace zdravotnictví vstupuje do nejtěžší fáze, tedy do změny každodenního provozu. EŽádanky, elektronická dokumentace ani interoperabilita nebudou fungovat samy o sobě. Smysl budou mít až ve chvíli, kdy je přijmou lékaři, poskytovatelé je zapojí do svých systémů a stát nastaví společná pravidla.
Digitalizace českého zdravotnictví proto nemá jeden konečný termín. Má ale milníky, které mohou změnit každodenní provoz ordinací a nemocnic i běžnou zkušenost samotných pacientů. Povinné eŽádanky od 1. července 2027 a elektronická zdravotnická dokumentace od 1. ledna 2029 ukážou, zda se digitální projekty skutečně promítnou do praxe.
Úspěch nebude v dokonalosti systému, ale v jeho praktickém dopadu. Důležité bude, aby lékař měl včas dostupné informace od kolegů, pacient nemusel suplovat komunikaci mezi poskytovateli a stát lépe viděl, kde péče naráží na kapacity. Digitalizace tím přestává být projektem a stává se součástí běžného provozu zdravotnictví.
Petr Moláček, digitalhealth.cz