Ministerstvo zdravotnictví ve svém sdělení ze 7. srpna upozornilo, že Evropa už neřeší pouze vývoj virtuálních lidských dvojčat (Virtual Human Twin), ale také podmínky jejich bezpečného a důvěryhodného využití. Tyto modely mají pomocí zdravotních dat, znalostí biologických mechanismů a umělé inteligence odhadovat vývoj onemocnění nebo reakci pacienta na léčbu. Evropská unie do jejich rozvoje investovala přes 100 milionů eur.
Kapitoly článku:
Nejde o digitální kopii celého člověka
Pojem virtuální lidské dvojče může vyvolávat představu úplné digitální kopie pacienta, na níž lze předem vyzkoušet libovolnou léčbu. Současná realita je užší. Evropská komise používá označení Virtual Human Twin, VHT, pro digitální model zdravotního stavu člověka nebo konkrétního biologického procesu. Může zachycovat buňku, tkáň, orgán či celý orgánový systém.
Model propojuje zdravotní data, znalosti biologických mechanismů a výpočetní postupy. Na rozdíl od snímku nebo elektronického záznamu nemá pouze popsat současný stav, ale také odhadnout další vývoj onemocnění nebo možnou reakci pacienta na léčbu.
Nejde o náhradu lékaře ani o věrnou simulaci celého organismu. Vývoj směřuje k modelům konkrétních biologických procesů a klinických situací, například v kardiologii, onkologii, neurologii, péči o pohybový aparát nebo intenzivní medicíně.
Od diagnózy k porovnání léčebných scénářů
Hlavním příslibem VHT je personalizovaná medicína. Klinicky ověřený model by mohl porovnávat varianty léčby, podporovat plánování operací, předvídat vývoj onemocnění nebo pomáhat při vývoji léčiv a zdravotnických prostředků. Část rozhodování by se tak mohla odehrát ve virtuálním prostředí ještě před zásahem do pacientova organismu.
Tady ale končí technologická demonstrace a začíná medicína založená na důkazech. Přesvědčivá simulace sama nedokládá, že model správně předpoví výsledek u konkrétního člověka. Model musí prokázat klinickou platnost, srozumitelně vyjádřit míru nejistoty a doložit přínos ve srovnání se současným postupem.
Pro virtuální dvojčata hledá Evropa pravidla důvěryhodného nasazení
Přechodu od výzkumu k praktickému využití se věnuje tematická síť VHT-AI, která působí pod záštitou EU Health Policy Platform. Od začátku roku 2026 připravuje společné stanovisko pro regulátory, poskytovatele, plátce a další aktéry zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví na její práci upozornilo 7. srpna. Neoznámilo tím český program VHT ani novou dotační výzvu. Zpráva však ukazuje, že se téma přesouvá z výzkumu do zdravotní politiky.
Dosavadní diskuse vymezila čtyři podmínky zavádění.
- Důvěra a transparentnost: Lékař i pacient musí znát účel, možnosti a omezení modelu, včetně populace, na níž byl vyvinut a ověřen.
- Digitální kompetence: Výstupy musí umět správně interpretovat zdravotníci, vedení zdravotnických zařízení, hodnotitelé technologií i regulátoři.
- Zapojení pacientů: Pacient má rozumět tomu, jaká data model využívá, kdo k nim má přístup a jak může výsledek ovlivnit jeho péči.
- Řízení a hodnocení: Musí být jasně stanovena odpovědnost za provoz, aktualizace a průběžné sledování modelu.
Stanovisko navazuje na evropskou roadmapu EDITH-CSA. Další pracovní setkání tematické sítě je plánováno na 26. srpna.
Společná platforma má propojit roztříštěný výzkum
Evropské VHT modely vznikají na univerzitách, ve výzkumných centrech, nemocnicích i firmách. Používají však různá data, infrastrukturu a metody ověřování. European Virtual Human Twins Initiative proto nemá podporovat pouze další izolované projekty. Jejím cílem je vytvořit prostředí, v němž půjde modely propojovat, testovat a porovnávat.
Připravovaná platforma má nabídnout přístup k modelům, datovým zdrojům a kapacitám evropských superpočítačů. Počítá také s kombinací mechanistického modelování a umělé inteligence. Zatímco první přístup popisuje známé biologické vztahy, AI může v rozsáhlých datech hledat obtížně rozpoznatelné vzorce.
Iniciativu koordinuje Evropská komise prostřednictvím DG CONNECT a European AI Office. Do vznikajícího ekosystému se mají zapojit výzkumné instituce, superpočítačová centra, nemocnice, firmy, regulátoři i pacientské organizace.
Více než 100 milionů eur na výzkum a infrastrukturu
Evropská komise uvádí, že do iniciativy virtuálních lidských dvojčat investovala přes 100 milionů eur. Nejde o jeden dotační program, ale o kombinaci výzkumných projektů, přípravy společného ekosystému a budování technické infrastruktury.
Na dosavadní investice navazuje například také výzva Horizon Europe Cancer Mission 2026 s rozpočtem 35 milionů eur. Je zaměřena na virtuální modely pro výzkum nádorů, predikci jejich vývoje a personalizaci léčby.
| Program nebo aktivita | Alokované prostředky | Stručné zaměření |
| Evropská iniciativa VHT celkem | přes 100 mil. eur | Souhrnná podpora výzkumu, klinických modelů, společné infrastruktury, standardizace a zavádění VHT |
| Výzkumné a inovační projekty VHT v programu Horizon Europe | 80 mil. eur | Víceúrovňové a víceorgánové modely pro personalizované řízení konkrétních onemocnění |
| Advanced VHT Platform – Digital Europe | 24 mil. eur | Společná platforma pro integraci, simulaci, testování a validaci modelů včetně využití superpočítačů |
| EDITH-CSA – Digital Europe | 5 mil. eur | Evropská roadmapa VHT, požadavky na infrastrukturu, standardizaci a rozvoj odborného ekosystému |
| Horizon Europe – Cancer Mission 2026 | 35 mil. eur | Vývoj virtuálních modelů pro výzkum nádorů, predikci jejich vývoje a personalizaci léčby |
Uvedené částky nelze jednoduše sečíst jako jeden aktuálně dostupný balík. Některé projekty již probíhají, společná platforma vzniká prostřednictvím veřejné zakázky a onkologická výzva představuje novější navazující financování. Přehled ukazuje evropskou strategii podporovat vedle konkrétních klinických modelů také společnou infrastrukturu, standardizaci a přenos výsledků do zdravotní péče.
EHDS a česká elektronizace vytvářejí datový základ
Virtuální dvojčata potřebují kvalitní, strukturovaná a interoperabilní data. Evropský prostor pro zdravotní data, (EHDS, žádný model automaticky nevytvoří. Může však zlepšit výměnu zdravotních údajů a umožnit jejich regulované sekundární využití pro výzkum a inovace. Tím může usnadnit vývoj a nezávislé ověřování VHT na rozsáhlejších a reprezentativnějších souborech dat.
Česko se připravuje na implementaci EHDS a rozvíjí národní standardy, výměnné služby, registry, testovací prostředí i služby pro pacienty. Prostřednictvím Národního kontaktního místa je zapojeno také do MyHealth@EU.
Pro Česko proto není hlavní otázkou, kdy dostane každý pacient své digitální dvojče. Důležitější je, zda budou zdejší data dostatečně kvalitní a interoperabilní, aby se česká pracoviště mohla zapojit do evropského vývoje a ověřování modelů.
Od přesné simulace ke klinickému důkazu
Čím přesněji má model odpovídat konkrétnímu pacientovi, tím důležitější je kvalita a reprezentativnost vstupních dat. Musí být zřejmé, pro jakou populaci byl vytvořen, jak zachází s chybějícími údaji a zda neznevýhodňuje nedostatečně zastoupené skupiny.
Evropská platforma má chránit soukromí, kybernetickou bezpečnost a duševní vlastnictví. Počítá především s anonymizovanými a syntetickými daty. Jejich zabezpečení však samo o sobě nezaručuje správnost predikce.
Pro klinické využití bude nutné prokázat, že model odpovídá skutečnému vývoji zdravotního stavu a zlepšuje rozhodování. Podle účelu se na něj mohou vztahovat pravidla pro zdravotnické prostředky, osobní údaje, kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci.
Nemocnice budou vedle přesnosti modelů posuzovat také kvalitu důkazů, integraci do informačních systémů, odpovědnost za provoz a přínos pro běžnou práci. Pokud model zdravotníky zdrží nebo jim nepřinese měřitelně lepší výsledky, neprosadí se. Rozhodovat proto bude i hodnocení zdravotnických technologií, financování a případná úhrada.
Smysl má až změna péče
Virtuální lidská dvojčata se postupně přesouvají z výzkumu do zdravotní politiky a prvních klinických aplikací. Evropská unie proto vedle vývoje modelů podporuje také společnou infrastrukturu, standardizaci a pravidla pro jejich důvěryhodné zavádění.
Úplná digitální kopie člověka zatím před dveřmi nemocnic nestojí. Reálnější jsou modely jednotlivých orgánů a biologických procesů, ověřené pro konkrétní klinické situace. Rozhodující nebude působivost simulace, ale schopnost bezpečně pomoci lékaři odpovědět na praktickou otázku. Co se pravděpodobně stane s tímto pacientem, když zvolíme právě tuto léčbu?
| Evropskou iniciativu virtuálních lidských dvojčat řídí Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie, DG CONNECT. V rámci Komise se na ní podílí zejména European AI Office a jeho jednotka pro umělou inteligenci ve zdravotnictví a biologických vědách. Odborný ekosystém ale tvoří širší síť výzkumných institucí, superpočítačových center, nemocnic, firem, regulátorů a pacientských organizací. Evropská iniciativa virtuálních lidských dvojčat – otázky a odpovědi |
Petr Moláček, digitalhealth.cz